ŽIVA

Biochemické metody využívané v lékařství 2.

V hlavním článku (na str. 73–76 tohoto čísla Živy) jsme se seznámili se základním vyšetřením vzorku krve, zde budeme pokračovat popisem vyšetření moči i méně obvyklých biologických materiálů, jako jsou stolice, vlasy nebo vydechovaný vzduch.

Použitá literatura

ZIMA, Tomáš. Laboratorní diagnostika. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2013. ISBN 978-80-7492-062-2.

Navazující článek

Biochemické metody využívané v lékařství 1. (2025, 2)

Obrazové přílohy

• Konstrukční řešení zóny močového proužku. Na plastový pásek jsou postupně naneseny absorpční a diagnostická vrstva. Po uplynutí stanovené doby od namočení proužku do moči se odečítá zbarvení pouhým okem při porovnání se škálou, nebo přístrojově. Orig. Z. Vaníčková
  
• Laboratorní metody pro stanovení zákalu. Při turbidimetrickém stanovení měříme množství světla prošlého zakaleným roztokem v ose záření (nahoře), při nefelometrickém měření zákalu detekujeme světlo rozptýlené, např. ve směru kolmém na osu záření (dole). Orig. Z. Vaníčková
  
• Močový analyzátor – přístroj hodnotí zbarvení moči a jeho intenzitu v jednotlivých zónách diagnostického proužku reflektometricky. Foto Z. Vaníčková
  
• Analyzátor vydechovaného vzduchu určuje poměr 12CO2 a 13CO2 pomocí infračervené spektroskopie. Blíže v textu. Foto Z. Vaníčková
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2025 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.