ŽIVA

Biochemické metody využívané v lékařství 1.

Obsahem článku je popis principů některých biochemických metod, používaných v klinické biochemii, především potenciometrie, atomové absorpční fotometrie, reflexní fotometrie, spektrofotometrie, turbidimetrie a nefelometrie, enzymatických a imunochemických stanovení. Pro jednotlivé metody jsou zmíněny biologicky významné ionty a biomolekuly, které jejich pomocí stanovujeme, včetně významu jejich hladin ve zdraví a nemoci.

Navazující článek

Biochemické metody využívané v lékařství 2. (2025, 2)

K dalšímu čtení v Živě

Jak laboratorní metody pomáhají v pátrání po původcích nemocí: Vybrané metody diagnostiky infekčních onemocnění (2017, 4)

Použitá literatura

ZIMA, Tomáš. Laboratorní diagnostika. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2013. ISBN 978-80-7492-062-2.

RACEK, Jaroslav a RAJDL, Daniel. Klinická biochemie. Třetí, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Galén, [2021]. ISBN 978-80-7492-545-0.

This article describes the principles behind some of the biochemical methods used in clinical biochemistry, especially potentio­metry, atomic absorption photometry, reflex photometry, spectrophotometry, turbidimetry, nephelometry, and enzymatic and immunochemical determinations. Biologically relevant ions and biomolecules are men­tioned for individual methods that are used to determine them, including the importance of their levels in health and disease.

Obrazové přílohy

• Schéma iontově selektivní elektrody – soustava elektrod je ponořena do měřeného vodného roztoku. Orig. Z. Vaníčková
  
• V atomovém absorpčním spektrometru je mezi zdroj paprsku a snímač prošlého záření umístěn atomizovaný vzorek, dochází k úbytku procházejícího světla. Orig. Z. Vaníčková
  
• Biochemické analyzátory spojené v linku – podavač vzorků, modul měření pomocí iontově selektivních elektrod, dva biochemické a jeden imunochemický analyzátor. Vzorky podle ordinovaných vyšetření postupně procházejí linkou bez nutnosti zásahu obsluhy přístroje. Foto Z. Vaníčková
  
• Absorpce světla ve vzorku. Pro dva roztoky téže látky o různé koncentraci platí I0 > I1 > I2. Absorpce světla roste s koncentrací roztoku. Orig. Z. Vaníčková
  
• Schéma ELISA stanovení (Enzyme-Linked Immuno Sorbent Assay). Na dně každé jamky je navázána první protilátka proti stanovovanému analytu, po přidání vzorku séra se vychytá právě a jen ta látka, kterou stanovujeme, po promytí přidáme druhou protilátku značenou enzymem, která se naváže na komplex první protilátky a analytu, po opětovném promytí a přidání bezbarvého substrátu se tento enzymaticky štěpí za vzniku barevného produktu. Zastavovací roztok (většinou silná kyselina) tuto přeměnu ukončí a barevný produkt je stabilní jednotky až desítky minut do konečného fotometrického měření. Orig. Z. Vaníčková
  
• Reagencie nutné pro provedení ELISA stanovení. Souprava obsahuje 6 kalibrátorů, dva kontrolní vzorky o různých známých koncentracích, ředící roztoky, metylační činidlo, roztok druhé protilátky značené enzymem, substrát, zastavovací roztok a koncentrát promývacího pufru. Foto Z. Vaníčková
  
• ELISA destička pro stanovení kyseliny 5-hydroxyindoloctové v moči před přidáním zastavovacího roztoku – intenzita zbarvení roztoku v jamce odpovídá koncentraci, v prvních dvou sloupcích jsou kalibrátory a kontrolní vzorky, ve druhých dvou stanovované vzorky. Blíže v textu. Foto Z. Vaníčková
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2025 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.