Polinační syndromy
- Autor: Jana Jersáková, Robert Tropek
- Vyšlo v časopise Živa 6/2018 na straně 169
Polinační syndromy jsou konvergentními soubory fenotypických znaků květů, které se vyvinuly k přilákání specifické skupiny opylovačů. V článku shrnujeme definované syndromy a představujeme současné diskuze o jejich platnosti. I přes jejich zpochybnění některými autory stále považujeme syndromy za důležitý didaktický nástroj k pochopení obecných koevolučních principů v polinačních vztazích.
Doporučená literatura:
Přehled literatury k dílčím tématům najdete níže v pdf příloze.
Studijní materiál:
Text Biologické olympiády 2007/2008 k tématu mutualismu, tedy i opylování, je volně ke stažení jako pdf soubor na adrese:
Další materiály k výuce najdete v přílohách níže v pdf souborech jako samostatné přílohy.
Materiály k výuce
- polinacni-syndromy.pdf – Seznam použité a doporučené literatury
- polinacni-syndromy-1.pdf – Základní polinační syndromy a vlastnosti květů, které jsou pro ně typické
Obrazové přílohy
-
Rekonstrukce evoluce způsobu opylování krytosemenných rostlin. Chybějící čtverečky u čeledí značí neznámý způsob opylování. Polymorfní způsob opylování znamená, že daná čeleď rostlin zahrnuje více typů opylování, např. druhy větrosnubné i hmyzosnubné. Převzato a upraveno podle: S. Hu a kol. (2008)
-
Denní lišaj dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) sající nektar z pětiprstky hustokvěté (Gymnadenia densiflora). Na konci sosáku jsou vidět přichycené balíčky pylu – brylky. Foto J. Jersáková
-
I mimo Ameriku existují silně specializované polinační vztahy ptáků a ornitofilních rostlin. Strdimil kamerunský (Cyanomitra oritis) při sání nektaru z květu netýkavky Impatiens sakeriana třepotá podobně jako kolibříci. Foto Š. Janeček
-
Hrabalky rodu Hemipepsis opylují nevýrazně zbarvený květ jihoafrické toješťovité rostliny Pachycarpus asperifolius (Apocynaceae). Foto S. D. Johnson
-
Páteříček modravý (Cantharis livida) je jedním z mnoha opylovačů miříkovitých (Apiaceae). Foto M. Honzírková
-
Miskovitý květ se snadno dostupným hojným nektarem tropického stromu Drypetes natalensis (Putranjivaceae) opylují zlatohlávci Porphyronota hebraea. Foto J. Jersáková
-
Pestřenky (Syrphidae) jsou hlavními opylovači třezalek (Hypericum), které mají ploché květy se snadno přístupným nektarem a velkým množstvím prašníků. Foto M. Honzírková
-
Chlupaté dlouhososky (Bombylius) svým dlouhým sosákem sají nektar z úzkých korunních trubek pomněnek (Myosotis). Foto M. Honzírková
-
Metalicky zbarvená včela Euglossa subandina se dvěma žlutými balíčky pylu na zádech sbírá předními končetinami polotekutou vůni ekvádorské orchideje Peristeria ephippium (Orchidaceae). Foto G. Gerlach
-
Jihoafrický mnohokvět hroznatý (Kniphofia uvaria, kopíčkovité – Asphodelaceae) neboli Kleopatřina jehla s dlouze trubkovitými květy je hlavním zdrojem nektaru pro okáče Aeropetes tulbaghia. Foto J. Jersáková
-
Kosatcovitá Babiana ringens (Iridaceae) poskytuje svému opylovači strdimilu malachitovému (Nectarinia famosa) bidýlko. Jižní Afrika. Foto C. Ewart-Smith
-
Kubánský endemit listonos květní (Phyllonycteris poeyi) opyluje ibiškovitý strom Talipariti elatum (slézovité – Malvaceae). Foto C. A. Mancina
-
Bodlinatka Acomys subspinosus líže nektar protey bezlodyžné (Protea acaulos, proteovité – Proteaceae). Jižní Afrika. Foto S. D. Johnson
-
Myš čtyřpruhá (Rhabdomys pumilio) vyhledává nektar parazitické ozorny Cytinus visseri (ozornovité – Rafflesiaceae). Jižní Afrika. Foto S. D. Johnson.
-
Noční savci jsou významnými opylovači některých specializovaných druhů rostlin. Listonosovitý netopýr glosofága kubánská (Monophyllus redmani) saje v noci nektar z květů sloupovitých kaktusů. Spolu s nektarem požírá i pyl, který jí slouží jako důležitý zdroj dusíku. Oblast Karibských ostrovů. Foto C. A. Mancina
Archiv článků pro pedagogy a studenty
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.