ŽIVA

Entomologické vycházky do přírody (i nepřírody)

Přímá výuka umožňuje autentické zážitky a přináší výrazně lepší pochopení předložené látky. Myslím, že i díky pandemickým zkušenostem nelze s tímto možná již trochu otřepaným tvrzením než souhlasit. Dvojnásob to platí v přírodo­vědných oborech, zoologii nevyjímaje. Procházky přírodou doplněné o zajímavý výklad, ukázky sběru a aktivní zapojení žáků a studentů při sbírání exemplářů představují velmi důležitou součást biologie a jsou významné i pro budování environmentálního povědomí. Exkurzi přitom nemusíme vést pouze na vyhlášené entomologické lokality, někdy si vystačíme i v blízkosti školy. V následují­cích řádcích se pokusím přiblížit některé techniky, triky i úskalí terénní demonstrace hmyzu a jiných bezobratlých živočichů.

Doporučená literatura

KOLIBÁČ, Jiří, Karel HUDEC, Zdeněk LAŠTŮVKA a Milan PEŇÁZ. Příroda České republiky: průvodce faunou. Druhé, upravené a doplněné vydání. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2993-5.

Atlasy hmyzu z Nakladatelství Acadamia

DOLNÝ, Aleš, Filip HARABIŠ a Dan BÁRTA. Vážky (Insecta: Odonata) České republiky. Praha: Academia, 2016. Atlas. ISBN 978-80-200-2503-6.

KOČÁREK, Petr. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky. Praha: Academia, 2013. Atlas. ISBN 978-80-200-2173-1.

MACEK, Jan. Motýli a housenky střední Evropy. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1521-1.

MACEK, Jan. Motýli a housenky střední Evropy. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1667-6.

MACEK, Jan. Blanokřídlí České republiky. Praha: Academia, 2010. Atlas. ISBN 978-80-200-1890-8.

MACEK, Jan, Josef PROCHÁZKA a Ladislav TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy. Praha: Academia, 2012. Atlas. ISBN 978-80-200-1571-6.

MACEK, Jan, Zdeněk LAŠTŮVKA, Jiří BENEŠ a Ladislav TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy. Praha: Academia, 2015. Atlas. ISBN 978-80-200-2429-9.

MACEK, Jan, Ladislav ROLLER, Karel BENEŠ, Kamil HOLÝ a Jaroslav HOLUŠA. Blanokřídlí České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2020. Atlas. ISBN 978-80-200-1890-8.

Literatura zabývající se chovem hmyzu

KOVAŘÍK, František a kol. Hmyz chov – morfologie. Madagaskar, 2000. ISBN 80-86068-24-2

Obrazové přílohy

• Roháč obecný (Lucanus cervus) vede přes svou velikost poměrně skrytý život. Foto P. Šípek
  
• V centru pozornosti martináči hrušňoví (Saturnia pyri). Pokud se podaří takový nález, je úspěch exkurze zajištěn. Foto P. Šípek
  
• Meliorační strouhy nebývají druhově bohaté. Na polích nedaleko jihomoravského Hevlína lze ale narazit na listonohy. Foto P. Šípek
  
• Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) je vázaný na porosty podražce křovištního (Aristolochia clematitis), žije tedy i na lokalitách člověkem silně ovlivněných, např. na různých náspech. Foto P. Šípek
  
• Dospělce majky fialové (Meloe violaceus) lze zastihnout ještě koncem května na lesních cestách. Při manipulaci musíme dát pozor na jedovatou hemolymfu, kterou vylučují v kloubech končetin. Foto P. Šípek
  
• Za chladného počasí bývají prostory pod kameny plné života. Foto P. Šípek
  
• Exkurze jsou příležitost, jak se zblízka podívat na mnohé zajímavé formy: larva svižníka (Cicindela sp.). Foto P. Šípek
  
• Exkurze jsou příležitost, jak se zblízka podívat na mnohé zajímavé formy: vosík francouzský (Polistes dominula, vlevo) a tesařík dubový (Plagionotus arcuatus, vpravo). Foto P. Šípek
  
• Na myrmekofilní druhy hmyzu narazíme převážně za chladnějšího jarního počasí, ale i na podzim. Mravenci rodu Lasius a jejich podzemní kolonie mšic. Foto P. Šípek
  

Archiv článků pro pedagogy a studenty

© 2024 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.