https://www.ziva.avcr.cz/rss/ Obsah posledního čísla časopisu Živa cs https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/kdyz-chybi-kyslik-anaerobni-protista-a-jejich-syntrofni-symbiozy-i.htmlV prostředích bez kyslíku žijí překvapivě pestrá společenství eukaryot, zejména protist, jejichž diverzita je stále málo probádaná. Tyto organismy během evoluce přešly na anaerobní způsob života a jejich mitochondrie se často změnily na hydrogenosomy, fermentující organely, které kromě energie produkují organické kyseliny a vodík. Právě hromadění vodíku však může pro anaerobní eukaryota představovat zásadní problém. K dalšímu čtení v Živě Mikrosporidie: houby, co nevypadají jako houby, aneb Sestry říše Fungi? (2017, 5) Diverzita protist (2019, 5) Když se ryby dusí aneb Příčiny a důsledky úbytku kyslíku ve vodách (2022, 2) Česká stopa ve výzkumu lamblií, pozoruhodných střevních parazitů (2024, 4) Termogeneze: obrana před chladem i obezitou? (2025, 1) Sladký život ptáků (2025, 2) Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel (2018, 1) Symbiózy napříč stromem života: soužití eukaryot a prokaryot 1. (2018, 1) a 2. (2018, 2) Použitá literatura STAIRS, Courtney W.; LEGER, Michelle M.; ROGER, Andrew J. Diversity and origins of anaerobic metabolism in mitochondria and related organelles. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences, 2015, 370.1678. https://doi.org/10.1098/rstb.2014.0326 ROTTEROVÁ, Johana, et al. Genomics of new ciliate lineages provides insight into the evolution of obligate anaerobiosis. Current Biology, 2020, 30.11: 2037-2050. e6. STAIRS, Courtney W., et al. Anaeramoebae are a divergent lineage of eukaryotes that shed light on the transition from anaerobic mitochondria to hydrogenosomes. Current Biology, 2021, 31.24: 5605-5612. e5. HAMPL, Vladimír; ČEPIČKA, Ivan; ELIÁŠ, Marek. Was the mitochondrion necessary to start eukaryogenesis?. Trends in microbiology, 2019, 27.2: 96-104.20421672 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/arktida-roztavajici-svet-3-vstric-morskemu-zamrzu-a-ledovym-stitum-severu.htmlArktida prošla v průběhu kenozoika zásadní proměnou: z floristicky bohatého území omývaného relativně teplými moři se v důsledku dlouhodobého ochlazování stala mrazová pustina obklopená mořským ledem. Sezonní zámrz moří a první ledovce se začaly objevovat v paleogénu, efemerní ledové štíty v závěru neogénu. Převážnou část arktické souše pokrývaly ledové štíty v průběhu kvartérních glaciálů. Další díly seriálu 1. Od Tordesillaské smlouvy ke Svalbardské smlouvě (2026, 1) 2. Zrození severopolární oblasti (2026, 2) K dalšímu čtení v Živě Tenkrát, když začalo dnešní chladno… (2021, 5) Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.20421673 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/studentuv-pruvodce-kapkou-vody-iii-houby-rostliny-a-zivocichove.htmlPřinášíme další ukázku ze Studentova průvodce kapkou vody, nového atlasu mikroorganismů určeného především pro výuku na základních a středních školách. V prvním dílu jsme se zaměřili na sinice a řasy, ve druhém na heterotrofní prvoky. Nyní se odvrátíme od protistních a bakteriálních skupin a podíváme se na organismy, které každý dobře zná – houby, rostliny a živočichy. Ačkoli jejich zástupce vídáme kolem sebe každý den, při mikroskopickém pohledu bychom si s mnohými z nich často nevěděli rady. Z mikroskopických hub a z rostlin se do vody dostávají především obtížně identifikovatelné propagule, jako jsou spory a pylová zrna. Mikroskopičtí živočichové obývající vodní prostředí pak patří zejména mezi vířníky a drobné korýše – na první pohled nepřipomínají žádná známá makroskopická zvířata a často působí spíše jako tvorové ze science fiction. Následující výběr představí pouze část organismů, které lze v Průvodci nalézt. Kompletní vydání i jednotlivé grafiky najdete volně ke stažení na webové stránce Živy (záložka Pro pedagogy a studenty). Další díly seriálu I. Řasy a sinice (2026, 1) II. Heterotrofní protista (2026, 2)20421674 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/kosit-ci-nekosit-aneb-proc-je-potreba-nektere-typy-raselinist-obhospodarovat.htmlZda je potřeba kosit středoevropská slatiniště sycená podzemní vodou, jsme zkoumali pomocí 7 dlouhodobých terénních experimentů. Výsledky ukazují, že pravidelné obhospodařování je podobně důležité pro jejich zachování jako trvalé zamokření a nenarušený vodní režim. Důvodem je jejich vznik v současné podobě často až po odlesnění člověkem, což ukazují výsledky makrozbytkové analýzy. K dalšímu čtení v Živě Proč jsou rašeliniště kyselá? (2018, 3) Použitá literatura DUDOVÁ, Lydie, et al. Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science, 2018, 29.3: 371-381. HÁJKOVÁ, Petra, et al. Origin and contrasting succession pathways of the Western Carpathian calcareous fens revealed by plant and mollusc macrofossils. Boreas, 2012, 41.4: 690-706. HÁJKOVÁ, Petra, et al. Using multi-proxy palaeoecology to test a relict status of refugial populations of calcareous-fen species in the Western Carpathians. The Holocene, 2015, 25.4: 702-715. HÁJKOVÁ, Petra, et al. Can relict-rich communities be of an anthropogenic origin? Palaeoecological insight into conservation strategy for endangered Carpathian travertine fens. Quaternary Science Reviews, 2020, 234: 106241. JAMRICHOVÁ, Eva, et al. Landscape history, calcareous fen development and historical events in the Slovak Eastern Carpathians. Vegetation history and archaeobotany, 2014, 23.5: 497-513. KLIMEŠ, Leoš; KLIMEŠOVÁ, Jitka. The effects of mowing and fertilization on carbohydrate reserves and regrowth of grasses: do they promote plant coexistence in species-rich meadows?. Evolutionary Ecology, 2001, 15.4: 363-382. PETR, Libor; NOVÁK, Jan. High vegetation and environmental diversity during the Late Glacial and Early Holocene on the example of lowlands in the Czech Republic. Biologia, 2014, 69.7: 847-862. ROLEČEK, Jan, et al. Conservation targets from the perspective of a palaeoecological reconstruction: the case study of Dářko peat bog in the Czech Republic. Preslia, 2020, 92.2: 87-114. RYBNÍČKOVÁ, Eliška; RYBNÍČEK, Kamil. Erste Ergebnisse paläogeobotanischer Untersuchungen des Moores bei Vracov, Südmähren. Folia geobotanica et phytotaxonomica, 1972, 7.3: 285-308.20421675 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/o-sukcesi-a-jejim-vyuziti-v-ekologicke-obnove-iii-priklady-sukcesnich-serii-ze-sveta.htmlV současné době ve světě přibývá přes tisíc titulů o sukcesi ročně, většina z nich ale nepopisuje delší sukcesní řady, zkoumá jen nějaké dílčí aspekty. V článku je nejprve ukázáno několik příkladů, které měl autor příležitost studovat, nebo alespoň detailněji vidět. Poté jsou uvedeny některé výstupy celosvětových metaanalýz, které se začínají objevovat v posledních letech s nárůstem poznatků a rozvojem databází a statistických programů. Další díly seriálu I. Vývoj sukcesní teorie (2026, 1) II. Příklady sukcesních sérií od nás (2026, 2) K dalšímu čtení v Živě Paricutín: sukcese na mladé sopce (1978, 5) Sopka Mount St. Helens 35 let po výbuchu (2016, 3) Použitá literatura HAAGER, Jiří, R.; REJMÁNEK, Marcel. Paricutín: sukcese na mladé sopce. Živa, 1978, 5:173-176 JANEČKOVÁ, Petra, et al. Global drivers influencing vegetation during succession: Factors and implications. Journal of Vegetation Science, 2024, 35.4: e13297. LECINA‐DIAZ, Judit; TURNER, Monica G.; SEIDL, Rupert. Forest Reorganisation After Natural Disturbance: A Synthesis. Global Ecology and Biogeography, 2026, 35.3: e70220. PRACH, Karel. Vegetation succession on river gravel bars across the Northwestern Himalayas, India. Arctic and Alpine Research, 1994, 26.4: 349-353. PRACH, Karel. Sopka Mount St. Helens 35 let po výbuchu. Živa, 2016, 3: 119-122. PRACH, Karel; RACHLEWICZ, Grzegorz. Succession of vascular plants in front of retreating glaciers in central Spitsbergen. Polish Polar Research, 2012, 4: 319-328. PRACH, Karel; RACHLEWICZ, Grzegorz. Vegetation succession in front of retreating glaciers in central Svalbard. Polish Polar Research, 2012, 33: 319–328. PRACH, Karel; WALKER, Lawrence R. Comparative plant succession among terrestrial biomes of the world. Cambridge University Press, 2020. PRACH, Karel, et al. Vegetation succession on river sediments along the Nakdong River, South Korea. Folia Geobotanica, 2014, 49.4: 507-519. PRACH, Karel; CHENOWETH, Joshua; DEL MORAL, Roger. Spontaneous and assisted restoration of vegetation on the bottom of a former water reservoir, the Elwha River, Olympic National Park, WA, USA. Restoration Ecology, 2019, 27.3: 592-599. PRACH, Karel, et al. Two centuries of forest succession, and 30 years of vegetation changes in permanent plots in an inland sand dune area, The Netherlands. PLoS One, 2021, 16.4: e0250003. doi.org/10.1371/journal.pone.025000320421676 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/lodoicea-seychelska-exoticka-rekordmanka-v-rostlinne-risi.htmlLodoicea seychelská (Lodoicea maldivica), jak zní oficiální české pojmenování této palmy, je pomyslným vítězem v několika měřitelných kategoriích a jednou ze součástí unikátního rostlinného společenstva Seychelských ostrovů, které musí strukturou a druhovým složením uchvátit snad každého, nejen botanika. K dalšímu čtení v Živě Semena a jejich schopnost cestovat (2026, 2) Použitá literatura MORGAN, Emma J., et al. Mate-choice for close kin is associated with improved offspring survival in Lodoicea maldivica, the largest-seeded plant in the world. Scientific Reports, 2023, 13.1: 15305. https://doi.org/10.1038/s41598-023-41419-4 KAISER-BUNBURY, C.N., et al. Sustainable harvesting of coco de mer, Lodoicea maldivica, in the Vallée de Mai, Seychelles, Forest Ecology and Management, Volume 260, Issue 12, 15, 2010: 2224–223120421677 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/ceny-zivy-za-rok-2025.htmlVe středu 15. dubna 2026 proběhlo za přítomnosti osobností vědeckého života předání cen časopisu Živa. Slavnostní odpoledne v novorenesanční Lannově vile v pražské Bubenči, reprezentačních prostorách Akademie věd, zahájila Helena Illnerová, dřívější předsedkyně Akademie věd ČR. Zúčastnila se významná představitelka Akademie věd a dříve také předsedkyně Učené společnosti ČR Blanka Říhová, členka Akademické rady AV ČR Soňa Ehlerová, ředitel Biologického centra AV ČR Libor Grubhoffer a ředitel Geologického ústavu AV ČR Tomáš Přikryl, členové redakční rady Živy a další milí hosté. Oceněné představili předseda redakční rady Jan Votýpka a šéfredaktorka Jana Šrotová. Ceny jsou vyhlašovány od r. 1997 a uděluje je redakční rada a redakce Živy. Rozšířenou verzi zprávy o Cenách Živy za rok 2025 najdete níže jako přílohu ve formátu PDF.20421678 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/editorial.html20421679 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/proc-je-diverzita-dulezita-i-v-zemedelstvi-1-intercropping.htmlZemědělství stále více ovlivňuje průběh počasí a změna klimatu. Zemědělci pociťují, že řada dosud funkčních postupů selhává. Roste proto zájem o diverzifikační přístupy a agrotechnologie podporující zdraví půdy, biodiverzitu agroekosystémů a přinášející naději na dlouhodobě udržitelné zemědělství. Pěstování druhově bohatších porostů, plodin ve směskách (intercropping) je jednou z cest. K dalšímu čtení v Živě Agrolesnictví a plantáže kávovníku (2014, 1) Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.20421680 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/chranena-krajinna-oblast-soutok-ve-znameni-dubovych-velikanu.htmlV rozsáhlé CHKO Soutok jsou ze všech přírodních zajímavostí nejnápadnější gigantické duby letní (Quercus robur). Už řadu let je však většina těchto mohutných stromů v životní krizi, protože se po výstavbě Novomlýnské nádrže (1975–88) nedokázala přizpůsobit přerušení pravidelných záplav luhu. V článku autor stručně popisuje jednak historii zdejších obřích dubů, jednak možnosti, jak je pomocí různých opatření co nejrychleji plnohodnotně nahradit, aby nástupci gigantů mohli pokračovat v jejich klíčovém biologicko-faunistickém poslání. K dalšímu čtení v Živě blok článků o nově vyhlášené CHKO Soutok v čísle 2026, 1 Flóra a vegetace CHKO Soutok 2. Louky, hrúdy, biogeografie a ochrana přírody (2026, 2) CHKO Soutok – známý i neznámý ráj vodních bezobratlých (2026, 2) Pozoruhodný zvyk mizejícího brouka (2007, 4) K etologii nočního tesaříka (2009, 2) Vliv záplav na populace hmyzu v jihomoravském luhu (2014, 3) Neblahé vyhlídky památného brouka (2015, 2) Tvář jihomoravského luhu se mění (2018, 4) K historii faunistického výzkumu prováděného entomologickým oddělením NM na jižní Moravě (2018, 6) Použitá literatura HAUCK, David; JELÍNEK, Josef; ČÍŽEK, Lukáš. The sap beetle Pityophagus quercus found in the Czech Republic after more than a century Lesknáček Pityophagus quercus nalezen v České republice po více než sto letech. Klapalekiana, 2024, 60: 147–151 HÁVA, Jiří. A new species of the genus Paranovelsis Casey, 1900 from the Czech Republic (Coleoptera: Dermestidae: Attageninae). Folia Heyrovskyana, series A, 2018, 26: 1-7 HORAL, David; RIEDL, Vladan. Výstavky v lužních lesích jižní Moravy. Ochrana přírody, 2009, 64.3: 13–14. KADĚRA, Mladen. Lesní šero versus světlomilná fauna. Ochrana přírody, 2020, 75.3: 16–19 KADĚRA, Mladen; DEDEK, Pavel. Giganti jihomoravského luhu v nesnázích. Ochrana přírody 2023, 78.3: 8–9 RIEDL, Vladan; HORAL, David. Změna hospodaření v lesích na Soutoku. Ochrana přírody, 2023, 78.3: 10–14 RIEDL, Vladan; DEDEK, Pavel Jak zajistit udržení populací druhů vázaných na staré stromy Soutoku. Ochrana přírody, 2025, 80.2: 19–2320421681 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/neocekavane-hrotnatky-s-vojenskou-minulosti.htmlČlánek představuje diverzitu korýšů v dočasných tůních na územích ovlivněných armádní činností. Louže na současných i bývalých tankodromech jsou známé výskytem listonohů a žábronožek, drobní korýši jako perloočky a klanonožci jsou studováni mnohem méně. Nálezy perlooček z příbuznosti hrotnatky papouščí (Daphnia similis), v České republice doposud nezaznamenaných, ale ukazují, že tyto lokality mohou skrývat mnohá překvapení. K dalšímu čtení v Živě Příběhy z elektronového mikroskopu 2. „Trnová koruna“ chrání drobné korýše proti starobylému nepříteli (2009, 6) Opuštěná krajina Doupovských hor (2010, 2) Opuštěné vojenské prostory jako významná refugia motýlí fauny (2012, 5) Československý endemit Daphnia hrbaceki: jak jsme objevili "hrbáče od Bezdězu" (2015, 5) Osud vojenských prostorů: krajiny protékající mezi prsty (2020, 5) Vojenské prostory: příroda mezi lesem a „nelesem“ (2020, 6)20421682 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/proc-hmyz-leta-ke-svetlu-od-instinktu-k-omylu.htmlProč hmyz tak vytrvale krouží kolem lamp, i když ho to často stojí život? Tradiční představa o přitažlivosti ke světlu se dnes ukazuje jako zjednodušující. Moderní výzkumy naznačují, že hmyz světlo aktivně nevyhledává, ale využívá ho jako orientační signál – a právě v prostředí zaplaveném umělým osvětlením se tento mechanismus mění v nebezpečný omyl. Článek přibližuje nové poznatky o navigaci hmyzu, vysvětluje roli hřbetní světelné reakce i polarizovaného světla a ukazuje, jak světelné znečištění ovlivňuje chování jednotlivých druhů i fungování celých ekosystémů. Navazující článek Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa (2026, 3) K dalšímu čtení v Živě Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1) Žluťásek řešetlákový a plasticita ultrafialových kreseb motýlů v závislosti na prostředí (2013, 2) Světlušky hmyzem roku 2025 (2025, 3) Ultrafialový svět rostlin I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2) II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3) III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4) Použitá literatura FRAENKEL, Gottfried S.; GUNN, Donald L. The orientation of animals: kineses, taxes and compass reactions. 1961. HORVÁTH, Gábor, et al. Polarized light pollution: a new kind of ecological photopollution. Frontiers in Ecology and the Environment, 2009, 7.6: 317-325. FABIAN, Samuel T., et al. Why flying insects gather at artificial light. Nature Communications, 2024, 15.1: 689. WEHNER, Rudiger. Astronavigation in insects. 1984.20421683 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/invaze-komara-japonskeho-do-ceske-republiky.htmlKomár japonský (Aedes japonicus) byl v České republice poprvé zaznamenán v roce 2021. Výsledky monitoringu ukázaly, že se následně velmi rychle rozšířil napříč republikou. Za významná ohniska výskytu lze považovat nádoby se stojatou vodou, včetně sudů a váz na hřbitovech. Přestože je primárně považován za trapiče, laboratorně byl prokázán jako kompetentní vektor virových onemocnění a jeho reálný epidemiologický výzkum bude předmětem dalšího pozorování. K dalšímu čtení v Živě Invazní a nepůvodní druhy komárů aneb Máme se u nás bát exotických nákaz? (2017, 4) Invazní druhy komárů – výzva občanské vědy (2024, 4) 100 let Státního zdravotního ústavu (2025, 6) Leptospiróza – nemoc, kterou znal i Jaroslav Foglar (2026, 2) Použitá literatura BRIËT, O., et al. ’Reverse’identification key for mosquito species. Frosunda, Sweden: European Centre for Disease Prevention and Control, 2021. RETTICH, F.; KULMA, M. The invasive mosquito Aedes albopictus (Diptera, culicidae) firstly recorded in bohemia, Czech Republic. Epidemiol. Mikrobiol. Imunol, 2018, 67: 32-35. RUDOLF, Ivo, et al. The invasive Asian tiger mosquito Aedes albopictus (Diptera: Culicidae) in the Czech Republic: Repetitive introduction events highlight the need for extended entomological surveillance. Acta tropica, 2018, 185: 239-241. VOJTÍŠEK, Jakub, et al. Emergence of the invasive Asian bush mosquito Aedes (Hulecoeteomyia) japonicus (Theobald, 1901) in the Czech Republic. Parasites & vectors, 2022, 15.1: 250.20421684 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/krizak-lucni-pomocnik-zemedelcu-s-lahvi-na-zadecku-evropsky-pavouk-roku-2026.htmlKřižák luční (Mangora acalypha) patří mezi naše nejhojnější pavouky. Vyskytuje se prakticky po celé republice, na téměř všech nelesních biotopech, kde bývá jedním z nejpočetnějších pavouků. Dokonce je hojně přítomný i v agroekosystémech, kde je významným pomocníkem zemědělců v boji proti hmyzím škůdcům. Díky charakteristické kresbě na zadní polovině hřbetu zadečku a síti s velkým množstvím paprsků a hustě vypředeným centrem je v rámci naší fauny nezaměnitelný. K dalšímu čtení v Živě Křižák pruhovaný – invazní, nebo expanzivní druh? (2018, 5) Blíže na: https://www.arachnology.cz/evropsti-pavouci-roku-11.html Použitá literatura DOLEJŠ, Petr; RÜCKL, Kryštof. Křižák pruhovaný – invazní, nebo expanzivní druh? Živa, 2018, 5: 263−265 GERHARDT, Ulrich. Biologische Studien an griechischen, corsischen und deutschen Spinnen. Zeitschrift für Morphologie und Ökologie der Tiere, 1928, 10.4: 576-675. KŮRKA, Antonín. Pavouci České republiky. Atlas. Praha: Academia, 2015. ISBN 978-80-200-2384-1. STŘEŠTÍK, Viktor. Jak je to s prvonálezem křižáka Neoscona adianta v Česku? Pavouk, 2022, 52: 14. WIEHLE, Hermann. Spinnentiere oder Arachnoidea. VI. 27. Familie. Araneidae. Tierwelt Deutschlands, 1931, 23: 47-136.20421685 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/kudlanka-nabozna-hmyzem-roku-2026.htmlČeská společnost entomologická vyhlásila hmyzem roku 2026 kudlanku nábožnou (Mantis religiosa). Ještě v 90. letech minulého století šlo o druh vyskytující se jen v nejteplejších oblastech Moravy, dnes se vyskytuje na téměř celém území České republiky. Text popisuje její biologii, rozšíření, průběh expanze a zmiňuje také další druhy kudlanek, které by v brzké době mohly obohatit faunu naší země. Široká veřejnost se rovněž může účastnit mapování výskytu kudlanek v rámci občanské vědy. Pomozte mapovat I v letošním roce spustila Česká společnost entomologická v rámci iniciativy Hmyz roku mapovací výzvu pro veřejnost. Pro hlášení druhů je nejvhodnější využít mobilní aplikaci iNaturalist, umožňující jednoduché zadávání včetně fotografií a údajů o nálezu. Lze využít i další platformy, Nálezovou databázi ochrany přírody (NDOP) Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo mobilní aplikaci BioLog, případně webové stránky BioLib. Mapování kudlanek probíhá ve spolupráci s Národním muzeem a je možné jej nalézt jak přímo na platformě iNaturalist, tak načtením QR kódu na webu i v tištěných materiálech ČSE. Podaří se letos u nás potvrdit stabilní výskyt některého z nově pronikajících druhů kudlanek? Vaše pozorování pomohou zmapovat aktuální šíření a pochopit mechanismy reakce hmyzích druhů na dynamické změny současné přírody. Za sdílení dat předem děkujeme. Blíže na: https://www.entospol.cz/hmyz-roku-2026-kudlanka/ K dalšímu čtení v Živě Biogeografie a šíření kudlanky nábožné v Evropě (2016, 2) Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody (2023, 3) Nálezová databáze ochrany přírody (2024, 2) Mobilní aplikace BioLog a další cesty dat do Nálezové databáze ochrany přírody (2024, 3) Použitá literatura BATTISTON, Roberto, et al. Colour change and habitat preferences in Mantis religiosa. Bulletin of Insectology, 2010, 63.1: 85-89. BAZYLUK, Władysław. Die geographische Verbreitung und Variabilität von Mantis religiosa (L.) (Mantodea, Mantidae), sowie Beschreibungen neuer Unterarten. In: Annales Zoologici. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1960, 18: 231–272 FEDOR, Peter J.; MAJZLAN, Oto. Distribution and infiltration of the tree Cricket Oecanthus pellucens (Scopoli, 1763) to unoriginal conditions in Slovakia. Bulletin-societe des naturalistes luxembourgeois, 2001, 103-108. CHLÁDEK, František. K současnému stavu rozšíření kudlanky nábožné (Mantis religiosa Linnaeus, 1758) na Moravě a poznámky k její biologii (Insecta, Mantoptera). Tetrix, 1998, 1: 1-8. JANŠTA, Petr el al. Výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa) (Mantodea: Mantidae) ve středních Čechách a její rozšíření v České republice. Klapalekiana, 2008, 44: 21–25 VLK, Robert, et al. Distribution of the southern oak bush-cricket Meconema meridionale (Orthoptera, Tettigoniidae) in the Czech Republic and Slovakia. Folia oecologica, 2012, 39.2: 155-165. LIANA, Anna. Distribution of Mantis religiosa (L.) and its changes in Poland. Fragmenta Faunistica, 2007, 50.2: 91-125. PUPIŅŠ, Mihails, et al. First records of european mantid Mantis religiosa (linnaeus, 1758) (Insecta: Dictyoptera, Mantidae) in Latvia. Acta Biologica Universitatis Daugavpiliensis, 2012, 12.2: 175-184. Internetové zdroje http://zlin.idnes.cz/kudlanka-nabozna-na-radhosti-krizak-pruhovany-uzovka-stromova-v-beskydech-16k-/zlin-zpravy.aspx?c=A150905_2189420_zlin-zpravy_ras http://www.biolib.cz/cz/speciesmappingtaxa/id3/?sectid=320421686 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/zaby-z-kyseleho-nalevu.htmlČlánek popisuje čtyři druhy australských žab, které dokážou přežít a rozmnožovat se v extrémně kyselých vodách s pH kolem 3. Vysvětluje jejich fyziologické, morfologické a behaviorální adaptace umožňující udržet iontovou rovnováhu, i ekologické souvislosti a hrozby, které těmto unikátním druhům hrozí vlivem člověka. Použitá literatura FREDA, Joseph; DUNSON, William A. Sodium balance of amphibian larvae exposed to low environmental pH. Physiological Zoology, 1984, 57.4: 435-443. HIRD, Coen; FRANKLIN, Craig E.; CRAMP, Rebecca L. The role of environmental calcium in the extreme acid tolerance of northern banjo frog (Limnodynastes terraereginae) larvae. Journal of Experimental Biology, 2022, 225.13: jeb244376. DOI: 10.1242/jeb.244376 PICKER, M. D.; MCKENZIE, C. J.; FIELDING, P. Embryonic tolerance of Xenopus (Anura) to acidic blackwater. Copeia, 1993, 1072-1081.20421687 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/neobvykle-chovani-capu-bilych-behem-hnizdeni.htmlV článku je velmi stručně popsána hnízdní biologie a etologie čápů bílých (Ciconia ciconia). Čapí rodiče se na hnízdě u malých mláďat neustále střídají a chrání je před nepohodou i případným predátorem. Při toku, vítání partnera a krmení mláďat klapou zobákem, méně často se ozývají syčivými zvuky. Při deštích, krupobití nebo silném slunečním záření dospělý čáp roztáhne nad mláďaty křídla a přírodní vlivy je naplno nezasáhnou. Tento pečovací reflex se však postupně vytrácí. Když jsou mláďata větší, již je rodiče soustavně nehlídají. Stručně jsou popsány i další zajímavosti z průběhu hnízdění. V roce 2022 je popsán pokus o páření samce čápa černého (C. nigra) se samicí čápa bílého na hnízdě v obci Dírná (okres Tábor). V témže roce bylo nafilmováno páření těchto dvou druhů čápů na hnízdě v Horní Cerekvi (okres Pelhřimov). Početnost snůšky není známa, dvě vylíhlá mláďata a jedno líhnoucí se mládě byly vyhozeny z hnízda. Jejich kadávery byly bohužel odstraněny, takže nebylo možno zjistit, zda mláďata byla kříženci. Dále je v článku popsáno hnízdění dvou samic čápa bílého na hnízdě v Chýnově (okres Tábor) v roce 2023. Neobvyklé předměty zjištěné při snižování stromového hnízda v zooparku Chomutov v roce 2021, i na jiných hnízdních lokalitách. Snad nejzajímavější je kamerovým systémem dokumentovaná pedofagie, tedy pozření mláděte jedním čapím rodičem na hnízdě v Písku dne 14. června 2017. Související článek: Ke křížení čápů a hnízdění stejnopohlavních ptačích párů (2026, 3) Seznam použité literatury najdete v PDF formátu ke stažení níže, pod obrazovou galerií.20421688 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/ke-krizeni-capu-a-hnizdeni-stejnopohlavnich-ptacich-paru.htmlČlánek popisuje první úspěšné hnízdění smíšeného páru čápa bílého (Ciconia ciconia) s čápem černým (C. nigra) v severním Německu. I přes zcela odlišnou hnízdní biologii vyvedl tento atypický pár dvě mláďata se smíšenými znaky obou členů rodičovského páru. Jedno připomíná čápa bílého – je bílé s šedočerně skvrnitým vrškem těla, druhé čápa černého – je černé s šedým krkem a hlavou. Uvedeno je i pozorování dalšího křížence v České republice, které naznačuje, že hybridizace může být častější. Uvedeno je hnízdění stejnopohlavních samičích párů na příkladu amerického racka západního (Larus occidentalis), druhu, u něhož je takové křížení relativně běžné. Jde o praktické řešení problému s nedostatkem samců v kolonii. V následujícím roce ale mohou tyto samice vytvořit normální heterosexuální páry. Související článek: Neobvyklé chování čápů bílých během hnízdění (2026, 3) Protože souhrnný článek s podrobnostmi o hnízdění tohoto smíšeného páru čápů nebyl ještě publikován, čerpáno bylo z následujících pramenů: https://www.dda-web.de/aktuelles/meldungen/seltene-mischbrut-schwarzstorch-hat-kueken-mit-weissstorch?utm_source=chatgpt.com https://www.nabu.de/news/2023/07/33691.html https://www.birdguides.com/news/hybrid-stork-chicks-may-be-world-first/ https://secure.birds.cornell.edu/cassso/login?gateway=true&service= https://macaulaylibrary.org/login?path=/asset/612665715?utm_source=chatgpt.com K fotografiím J. Šimka https://avif.birds.cz/item/1524402220421689 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/prirodovedci-purkynovy-doby-adolf-martin-pleischl-profesor-chemie-a-ochrance-vod.htmlPrávě před 190 lety vyšel v edici Příspěvky k lékařské topografii Prahy – hlavního města Čech spis Chemický rozbor pražské vody (1836). Nacházíme v něm chemický rozbor vody pražských studní, které užívali obyvatelé české metropole. Autorem publikace byl Adolf Martin Pleischl, profesor obecné a farmaceutické chemie lékařské fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Pleischl ve spisu zdůrazňuje i důležitost ochrany vodních zdrojů, jejich znečištění se obává v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby zejména na území Smíchova. Kdo byl tento lékař a chemik, který se jako první věnoval významu distribuce vody pro zdravotní stav obyvatelstva Prahy? K dalšímu čtení v Živě Podrobné zprávy o mých starších i novějších literárních, zvláště přírodnických pracích II. (1857, 3) Lékárna U Zlaté koruny – Purkyňova inspirace pro výzkum účinku léčivých rostlin (2025, 1) Použitá literatura MATOUŠEK O. Adolf Martin Pleischl, doktor lékařství a profesor chemie. str. 11–15, In Lékaři a přírodovědci doby Purkyňovy. SZN, Praha, 1954 PLEISCHL A. Können Natürliche Mineralwasser durch künstliche ersetzt werden? Wien, 1842 PLEISCHL A. Chemische Untersuchungen der Prager Wasser. Praha, 1836 WISKOCZILL A. M. Biographie des Herrn Dr. Adolf Martin Pleischl. Wien, 185420421690 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/rozhovor-s-pudnim-mikrobiologem-miloslavem-simkem-k-jeho-sedmdesatym-narozeninam.htmlDne 4. ledna oslavil sedmdesátiny prof. Ing. Miloslav Šimek, CSc., profesí půdní mikrobiolog, vědecký pracovník, který dlouhodobě působil v různých akademických funkcích, univerzitní výuce a v neposlední řadě i popularizaci výzkumu v oblasti půdní biologie, ekologie a ochrany půd. K dalšímu čtení v Živě Josef Rusek šedesátiletý (Živa 1998, 4) K sedmdesátinám Josefa Ruska (2008, 4) Od mikrobů k ekosystému – Blanka Úlehlová 85 (2012, 6) Rozhovor k pětasedmdesátinám Josefa Ruska – ze studentských i vědeckých let našeho předního půdního biologa (2013, 4) K osmdesátinám Josefa Ruska (2018, 4) Odešla Blanka Úlehlová (2018, 6) Vzpomínka na profesora Josefa Ruska (2021, 1) seriál prof. M. Šimka a kol. Živá půda (2020–21) https://ziva.avcr.cz/autori/miloslav-simek.html seriál prof. J. Ruska Živá půda (2000, 1–6) (1) Bohatost a rozmanitost života v půdě (2) Diverzita a funkce půdní mikroflóry (3) Ekofyziologie půdních živočichů a teplota (4) Ekofyziologie půdních živočichů a voda (5) Sukcesní vývoj půdy a ekosystémů (6) Bez života není půda více půdou20421691 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/tomas-rothrockl-1955-2026-putovani-casem-ochrany-prirody.htmlČlánky T. Rothröckla v Živě K dalšímu čtení v Živě blok článků k 25. výročí NP Podyjí (2016, 4)20421692 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/radek-stepanek-divocina-je-nase-sance-s-pavlem-hubenym-o-sumave-vlcich-lidech-a-prirode-aneb-ochrana-prirody-z-prvni-ruky.html20421693 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/jiri-a-svoboda-a-kol-paleolit-ceskych-zemi-promeny-prirody-lidi-a-kultur.htmlK dalšímu čtení v Živě Recenze: Jiří Svoboda: Předkové. Evoluce člověka (2014, 4)20421694 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/eva-novotna-zeme-frantiska-josefa-150-let-od-objeveni-souostrovi.html20421695 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/jan-simek-bzukot-skolnich-zahrad.html20421696 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/ohlednuti-za-entomologickymi-exkurzemi-ceske-spolecnosti-entomologicke-2025.htmlK dalšímu čtení v Živě Chytání hmyzu na světlo: fascinující okno do nočního světa (2026, 3) Blíže na: https://www.entospol.cz/20421697 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/netreba-v-cervnu-o-dest-prositi-prijde-jak-zacnem-kositi.htmlK dalšímu čtení v Živě Světlušky hmyzem roku 2025 (2025, 3) Použitá literatura Slovník spisovného jazyka českého, Nakladatelství ČSAV, Praha 1960–1971, 4 sv.; reedice Academia, Praha 1989, 8 sv. Příruční slovník jazyka českého, Státní nakladatelství / SPN, Praha 1935–1957 VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0650-8. Internetové zdroje Internetová jazyková příručka (http://prirucka.ujc.cas.cz) Český jazykový atlas (https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/) - heslo keř černého bezu (květ černého bezu) https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/119 - heslo plody černého bezu https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/120 - heslo světluška https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/2/46 https://www.kdejsme.cz/20421698 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/akademie-ved-cr-udelila-medaile-osobnostem-ktere-vyznamne-prispely-k-rozvoji-oboru.htmlVíce na www.avcr.cz (AV ČR udělila medaile osobnostem, které významně přispěly k rozvoji oborů)20421699 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/chytani-hmyzu-na-svetlo-fascinujici-okno-do-nocniho-sveta.htmlKdyž se krajina ponoří do tmy a lidská aktivita utichá, příroda zdaleka neusíná. Naopak pro nespočet organismů právě začíná aktivní část jejich životního cyklu. Noční svět je plný pohybu, komunikace i dramatických interakcí, které zůstávají většině lidí skryté. Mezi jeho nejvýraznější, a přitom často přehlížené obyvatele patří hmyz. Noční hmyz představuje zásadní složku biodiverzity suchozemských ekosystémů. Zahrnuje tisíce druhů motýlů, brouků, dvou křídlých, blanokřídlých a dalších skupin, jejichž ekologická role je nezastupitelná. Mnohé druhy opylují rostliny, které jsou přes den nenápadné nebo kvetou právě v noci. Jiné se podílejí na rozkladu organické hmoty, čímž vracejí živiny zpět do oběhu. A v neposlední řadě tvoří základ potravních sítí. Jsou kořistí netopýrů, ptáků, obojživelníků i bezobratlých. Noční hmyz bývá často drobný, nenápadný a aktivní jen po omezenou část noci. Jak tento skrytý svět poznat? Jednou z nejúčinnějších a zároveň překvapivě jednoduchých metod je chytání hmyzu na světlo. Navazující článek Proč hmyz létá ke světlu: od instinktu k omylu (2026, 3) K dalšímu čtení v Živě Ultrafialový svět bezobratlých (2012, 1) Aplikace iNaturalist: závislost na pozorování přírody (2023, 3) Ultrafialový svět rostlin I. Jak vzniká zbarvení – od nositele k interpretovi (2016, 2) II. Jak zachytit neviditelné a když červená není (jen) červená (2016, 3) III. Neviditelná pestrost květů – evoluce a význam UV znaků (2016, 4)20421700 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/kdyz-se-prirodni-vedy-potkaji-s-archeologii-prijdte-studovat-novy-magistersky-program.htmlNový navazující magisterský program Environmentální archeologie, společný (joint degree) studijní program Přírodovědecké fakulty Jiho české univerzity v Českých Budějovicích a Filozofické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Webová stránka programu: www.prf.jcu.cz/cz/?id=309920421701 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/medaile-a-ceny-ucene-spolecnosti-za-rok-2026.htmlVíce informací na webové stránce Učené společnosti ČR www.learned.cz20421702 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/60-rocnik-biologicke-olympiady.htmlVíce na webové stránce Biologické olympiády https://olympiada.natur.cuni.cz K dalšímu čtení v Živě Nesmírná krása 60. ročníku Biologické olympiády (2025, 6)20421703 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/hands-on-biology-moderni-platforma-pro-praktickou-vyuku-biologie.html20421704 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/arachne-brzy-oslavi-30-let.htmlVíce informací na webové stránce sdružení Arachne www.arach.cz20421705 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/rostlina-roku-2025-ve-znameni-invaze-a-nasledujici-rocnik-mezi-ohrozenymi-druhy.htmlK rostlině roku 2025 Záznam přednášky Starček úzkolistý, nechtěné žluté osvěžení podzimních dálnic, která zazněla v rámci pražského přednáškového cyklu České botanické společnosti je dostupný na www.youtube. com/watch?v=5eww6lj0hpA. K rostlině roku 2026 Informace o připravovaných akcích budou postupně zveřejňovány na webu České botanické společnosti (https://botanospol.cz/cs/rostlina_roku-2026). V rámci spolupráce s Českým svazem ochránců přírody budou také součástí programu Roku hořců (https://biodiverzita.csop.cz/rok-horcu). Veřejnost se může zapojit formou sdílení dat na portále iNaturalist.org (www.inaturalist.org/projects/mapovani-horce-brviteho). K dalšímu čtení v Živě Hoře, hořce, hořečky VII. Hořcově modrá (2014, 4) Rostlina roku 2025 – jihoafrický přivandrovalec starček úzkolistý (2025, 3)20421706 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/o-cem-se-ne-mluvi-zoologicke-zahrady-maji-problem.htmlChov zvířat, ať již z hospodářských důvodů, pro potěchu, nebo jiné účely, je starý jako lidstvo. Na rozdíl od přírodního výběru je řízen člověkem chovatelem, z hlediska jeho subjektivních zájmů, zkušeností a představ. Čas od času nastává situace, kdy je třeba z nejrůznějších důvodů některé jedince z chovu vyřadit nebo se jich zcela zbavit. K dalšímu čtení v Živě Quo vadis, Equus przewalskii? Sto let chovu koní Převalského (1998, 6) Dvacet let od návratu koní Převalského (2012, 3) Indická slonice Gulab – 60 let v Zoo Praha (2026, 3)20421707 https://www.ziva.avcr.cz/2026-3/indicka-slonice-gulab-60-let-v-zoo-praha.htmlAktuální informace najdete na webové stránce Zoologické zahrady hl. m. Prahy www.zoopraha.cz.20421708