Archiv: 2010–2019
Ročník 2019
Obsah čísla 1/2019
- Koprofilní houby. Kdo si hoví na trusu?
- Rok českých pralesů VI. Jaké poučení nám pralesy přinášejí pro praxi?
- Měkkýši v labyrintu diverzity prostředí I. Měkkýši a geodiverzita
- Zloději v síti aneb První kleptoparazitická ploštice v České republice
- Příběh okáče Proterebia afra – eurasijského stepního motýla, který žil společně s mamuty
- Domácí savci a jejich původ 1. Cesty k domestikaci
Obsah čísla 2/2019
- Per aspera ad astra (přes překážky ke hvězdám). Ženy doby Purkyňovy
- Pcháč Sudův – nejvzácnější ze vzácných kříženců
- Po stopách prvohorních členovců. Současné názory na fylogenezi vymřelých skupin
- Invazní rybenka Ctenolepisma longicaudata odhalena v České republice
- Skákavka mravenčí – evropský pavouk roku 2019
- Hrdlička divoká – pták roku 2019
- Ochrana lidoopů: jen málo příznivých zpráv
Obsah čísla 3/2019
- Virostatická léčba včera a dnes: Zatím proti virům vedeme na body
- Za květy Soosu I. Slaniska
- Bublinatky severovýchodního Thajska
- Poznávání rostlin po našem: co prozradila mobilní aplikace
- Predátoři suchozemských plžů aneb Co prozradí prázdné ulity o osudu svých bývalých majitelů
- Násilné vniknutí – specializovaná lovecká strategie pavoukožravé skálovky
Obsah čísla 4/2019
- Učené společnosti a české země od 18. století po dnešek – k 25. výročí Učené společnosti ČR
- Ke 150. výročí úmrtí Jana Evangelisty Purkyně
- Podpěrovské inspirace v botanice
- Historická ekologie: dlouhodobé interakce přírody a člověka II. Bez člověka – koncept přirozenosti očima paleoekologie
- Kolik druhů mnohonožek přibylo v České republice v novém miléniu?
- Ptáci zemědělské krajiny – budeme za koroptví chodit do muzea?
Obsah čísla 5/2019
- Biodiverzita: co to je, jak ji měřit, co ji podmiňuje a k čemu je to všechno dobré
- Biologický druh, biodiverzita – a co teď s tím
- Diverzita virů
- Nenápadná diverzita prokaryot
- Mozaika hub České republiky
- Příběh vzestupu a pádu aneb Stručná postglaciální historie našich lesů
- Pátrání po dědictví ledových dob v karpatské flóře
- Naši endemičtí měkkýši
- Endemické sladkovodní ryby Evropy
- Budoucnost biodiverzity v antropocénu
Ročník 2018
Obsah čísla 1/2018
- Purkyňova Živa a vědecká komunita v českých zemích
- S prvosenkou vyšší od nížin až do hor
- Rok českých pralesů I. Přirozené lesy v krajinném kontextu
- Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel
- Měkkýši a divočina I. Měkkýši jako nástroj ke zkoumání divočiny
- Ostnojazyčné ryby řádu Osteoglossiformes 1. Motýlkovec africký
- Jak se žije nejmenšímu savci světa
Obsah čísla 2/2018
- Je čas začít přepisovat učebnice virologie? Viry a symbióza
- Život ve skleníku aneb Rozsivky v akci
- Nejprobádanější, nebo neznámé? Krkonoše z pohledu mechorostů a lišejníků
- Oskeruše – zapomenutý ovocný strom Evropy I.
- Imunita hmyzu a dalších bezobratlých živočichů 2.
- Evropský pavouk roku 2018 – snovačka pokoutní
- Sýček obecný – pták roku 2018
- Akustické mapování savců pomocí stacionárních diktafonů
Obsah čísla 3/2018
- Symbiózy a horizontální přenos genů aneb Když si organismy „kradou“ geny
- Proč jsou rašeliniště kyselá?
- Postřehy z Bělověžského pralesa I. Geobotanická obhlídka
- Příběhy z elektronového mikroskopu 8. Vydrží pod vodou déle potápěč, nebo mandelinka?
- Ostnojazyčné ryby řádu Osteoglossiformes 3. Arowany a baramundi
- Lze z vysokého množství glyfosátu v moči zajíce polního dovodit rizikovost používání?
- Kojení ve stínu koní 1. O mateřské investici a chování potomků zebry stepní
Obsah čísla 4/2018
- Epibionti aneb Život na životě
- Fenomén Velká kotlina 4. Lišejníky a mechorosty
- Rak nažloutlý – nález prvního jeskynního raka na Nové Guineji
- Možná nás motýl přežije – k aktuálnímu stavu populace hnědáska osikového v Čechách
- Tvář jihomoravského luhu se mění
- Národní park Amboseli – malý rozlohou, velký charakterem
Obsah čísla 6/2018
- Naturfilozofický svět soukromého učence J. F. A. Buquoye
- Půdní kvasinky – neprozkoumané, ale důležité
- Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů
- 200 let přírodovědy v Národním muzeu
- Fenomén Velká kotlina 6. Členovci
- Ostnojazyčné ryby řádu Osteoglossiformes 5. Aba a rypouni
- Co víme o původu populací ještěrky zední v České republice?
Ročník 2017
Obsah čísla 1/2017
- Vznik a ukončení zánětu
- Za hvězdovkami do Panamy
- Šíření ambrozie peřenolisté: co nás nejspíš čeká a jak se můžeme bránit invazi
- Za botanickými krásami jižní Kolchidy I.
- Příběhy z elektronového mikroskopu 7. Zoologická zahrada v jezerních sedimentech
- Nejmlsnější z pavouků – extrémní příklad potravní specializace predátorů
Obsah čísla 2/2017
- Rozhovor s předsedkyní Akademie věd České republiky Evou Zažímalovou
- Výlet na konec genomu 1. Jak se kopírují telomery
- Rod pozemník – pozůstatek třetihor
- Čeká nás nástup genové terapie aneb Homo sapiens GMO?
- Vznik a význam strukturálního zbarvení u brouků
- Datel černý – pták roku 2017
- Kukačka v dutině aneb Věda může být jen o tom, co se opakuje
Obsah čísla 3/2017
- Vnitrodruhová variabilita a křížení zevaru vzpřímeného
- Nové poznatky v genetice rostlin V. Genomy obilovin (téměř) dočteny
- Suché tropické lesy Ekvádoru – klenot mizející před očima
- Sekvenování jednotlivých buněk: odhalení diplonem, neznámých, a přesto početných prvoků
- Pod svícnem bývá tma – identita záhadné fosilní zrnovky z Brna odhalena
- Hálky zelenušek jako hnízdiště žahadlových blanokřídlých
- Velké nesnáze s malými hlodavci aneb Jak hraboši ovlivňují obnovu lesa v horských oblastech
Obsah čísla 4/2017
- Buňky s velkým potenciálem 3. Možné využití indukovaných pluripotentních buněk v medicíně
- Cytokininy – regulátory růstu rostlin, které dokážou mnohem více než jen regulovat dělení buněk
- Proč je zvonovec liliolistý chráněný soustavou Natura 2000?
- Hmotnostní spektrometrie: slibný nástroj k druhové identifikaci organismů
- Invazní a nepůvodní druhy komárů aneb Máme se u nás bát exotických nákaz?
- Biogeografie a druhová rozmanitost obojživelníků a plazů Balkánského poloostrova 1.
- Pozoruhodný jelen bělohubý a jeho chov v ústecké zoo
Obsah čísla 5/2017
- Původ hub
- Život na hraně: extremofilní houby
- Mech jako potrava – bryofilní askomycety všude kolem nás
- Symbióza, kam se podíváš. O arbuskulárně mykorhizních houbách a soužití s rostlinami
- Entomopatogenní houby – nerovný souboj
- Mikrosporidie: houby, co nevypadají jako houby, aneb Sestry říše Fungi?
- Neviditelná tajemství domácích mazlíčků aneb Houbová onemocnění kůže přenášená zvířaty
Obsah čísla 6/2017
- Jan Evangelista Purkyně v domě U Halánků
- Nové poznatky v genetice rostlin VII. Interakce obilnin a padlí trav – nekonečný souboj genů
- Tajnosnubnost aneb Pohled „pod zástěru“ na reprodukční strategie cévnatých výtrusných rostlin
- Dobrodružství mikroskopie – cesta ke třetí dimenzi
- Boděnka Ložkova a vrkoč Chytrého: dvě velká jména pro malé plže
- Krasci Velké Prahy po 35 letech
- Jak se žije hlodounům v etiopském pohoří Bale? Telemetrická studie jedinečného podzemního hlodavce
Ročník 2016
Obsah čísla 1/2016
- Evropa, migrace a utváření identit (aneb staré víno v nových lahvích)
- "Krvemlýnek" ve střevě klíštěte
- Sazná nemoc kůry – hrozba pro naše kleny?
- Máme v České republice místo pro rdest dlouholistý?
- Hlemýžď pruhovaný, nový druh pro evropskou i českou faunu
- Rozmnožování promiskuitních slunéček
- Synové hrocha a dcery hrošíka aneb o poměru pohlaví hrochovitých v zoologických zahradách
Obsah čísla 2/2016
- Proč se vědci obávají odtávání permafrostu
- Madagaskar – ostrov palem 1.
- Jak přenést příběh cévnatých rostlin do středoškolské biologie
- Tajemství chromozomů našeho spolunocležníka – štěnice domácí
- Co se děje v trávě? Vliv seče a význam neposečených ploch pro rovnokřídlý hmyz a kudlanky
- Echolokace a akustická komunikace rejskovitých hmyzožravců I. Orientace v prostoru a seismické vibrace
Obsah čísla 3/2016
- Co je nového v biologii. Časový cirkadiánní systém, spánek a kofein – jak se vzájemně ovlivňují?
- Životní strategie šídlatek prověřená stovkami milionů let
- Sopka Mount St. Helens 35 let po výbuchu
- Zajímavé změny v chápání fylogeneze a systému živočichů
- Co všechno víme o nohatkách?
- Ichtyofauna pražských vod a její změny
- Sezonnost tropického deštného lesa z ptačí perspektivy
Obsah čísla 4/2016
- Buňky s velkým potenciálem 1. Historie indukované pluripotence a metody přípravy iPS buněk
- Nové poznatky v genetice rostlin I. Hippies našich luk: příběh mezirodových kříženců trav
- Jak rostou orchideje ze semen
- Národní park Podyjí – správný krok do Evropy
- Nezvaní mravenčí hosté: od domácích druhů k invazím z tropů
- Daman stromový – zapomenutý poklad českých zoologických zahrad
Obsah čísla 5/2016
- Současná věda o člověku
- Příběh lidského genomu
- Expanze anatomicky moderního člověka
- Stali se poslední lovci střední Evropy prvními zemědělci?
- Něco pro vegetariány: Archeobotanické zkoumání rostlinné stravy pravěkých lidí
- Má význam zkoumat hroby našich předků?
- Virtuální antropologie a její přínos v oblasti biomedicínských a forenzních věd
Obsah čísla 6/2016
- Extracelulární váčky I. Typy váčků a jejich fyziologické úlohy v mezibuněčné komunikaci
- 40 let CHKO České středohoří I. Vrchy zrozené v sopečném ohni
- Nepůvodní invazní patogeny dřevin – výzva, nebo předem ztracený boj?
- Jak rostli trilobiti: postembryonální vývoj dávno vymřelých členovců
- Využití radiotelemetrie v entomologii
- Plši na pražském Petříně I. Zoogeografická rarita v Praze
- Plši na pražském Petříně II. Co ukázal akustický průzkum
- CHKO Moravský kras šedesátiletá
Ročník 2015
Obsah čísla 1/2015
- Tuková tkáň – nový regulátor homeostázy organismu?
- Když se řekne vřecko
- Lakušníky - výkladní skříň evoluce skrytá v našich vodách
- Povodně a sucho - krajina jako základ řešení 1. Ekosystémy říční krajiny
- Saranče horská - glaciální relikt a indikátor změn v prostředí
- Vzácní brouci na ostravských haldách - mají rekultivace odvalů vůbec smysl?
- Národní park Rwenzori - Měsíční hory
Obsah čísla 2/2015
- Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění I. Vznik a vědy o živé přírodě
- Adaptivní fylogeografie: od molekulárních markerů k funkčním genům
- Chrpy – botanická noční můra? O jejich diverzitě, systematice a hybridizaci
- Pozoruhodné námluvy našich slíďáků rodu Alopecosa
- První nález raka bahenního v řece Moravě na území České republiky
- České zmije stojí za pozornost
- Šavlozubí predátoři kenozoika 1.
Obsah čísla 3/2015
- Úkryt HIV aneb jak se retroviry umlčují
- Co je nového v biologii: Biomy našich těl – změna paradigmatu
- O chrpách podruhé – přehled našich druhů a taxonomické novinky
- Lesy centrálních Apenin – biodiverzita v kontextu historického a současného managementu
- Ztráta diverzity a měkkýši I. Osud středoevropské lesní fauny
- Ohrožení brouci CHKO Beskydy
- Sociální chování a komunikace nosorožců tuponosých a nosorožců Cottonových
Obsah čísla 4/2015
- Co je nového v archeogenetice. Stárnoucí Adam a jeho (ne)zdatní synové
- Příběh vitamínu D
- Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy
- Známe naše kamyšníky? Morfologické, ekologické a genetické zjímavosti středoevropských zástupců
- Zemědělská krajina a praktické problémy ochrany hmyzu
- Tajemství pestrosti společenstev mravenců v korunách tropických stromů
- Had číslo 54 žije
Obsah čísla 5/2015
- Diverzita štírů rodu Euscorpius - proč nedají ani současným arachnologům spát?
- Tasemnice mezi námi (a v nás)
- Velcí mlži a jejich hostitelské vazby
- Zévy – mlži, kteří fotosyntetizují
- Co víme o endemické žížale Allolobophora hrabei
- Ztráta diverzity a měkkýši II. Změny diverzity v čase a jejich dopad na malakofaunu
- Ploštěnky – opomíjení obyvatelé našich vod
- Naši pavouci a biospeleologie
- Československý endemit Daphnia hrbaceki: jak jsme objevili "hrbáče od Bezdězu"
Obsah čísla 6/2015
- Vitamín D a imunita
- Bioluminiscence hub – odvěký a stále záhadný fenomén
- Výskyt tropické ruduchy ve Skryjském potoce u Dukovan
- Lovci, nebo zahradníci? Komplexní výzkum vodních masožravých bublinatek
- Suchozemské ploštěnky naší fauny
- Potápníci – nenápadní predátoři našich vod
- Kdo je v pasti, aneb problémy sběru terénních dat o hmyzu
- Nejen za tuleni na písečnou kosu – poloostrov Hel
Ročník 2014
Obsah čísla 1/2014
- Kreatinkinázový systém v kosterním svalu
- Vřeckovýtrusná zkáza jasanů
- Nový rod čeledi sítinovitých v České republice – Oreojuncus
- Tropické lesy ostrova Borneo 1. Mizející divočina
- Co je nového v zoologii. Pozor na šakala!
- Nová invaze do našich obcí a měst: koutule Clogmia albipunctata a problematika myiáz
- Luňáci, jejich variabilita a hybridizace
- Antické mýty jinak I. Savci
Obsah čísla 2/2014
- Egyptosépie – „archeopteryx“ mezi hlavonožci
- Paleogenetika člověka – způsobí analýza archaické DNA revoluci v pohledu na lidskou evoluci?
- Vetřelci ve vodě aneb invazní řasy a sinice
- Hoře, hořce, hořečky V. Hořký osud hořepníků
- O plži, který se raději dusí, než by ztrácel tělní vodu
- Vymizí chocholouš obecný z českých zemí?
- Nejmenší kopytníci světa – kančilové
Obsah čísla 3/2014
- „Malování“ rostlinných chromozomů
- Nové lokality sklenobýlu bezlistého v Krkonoších – dárek k 50. výročí existence KRNAP?
- Co je nového v evoluční biologii. Genom latimérií
- Faunistika pro 21. století I. Historie terénního výzkumu – od sběratelství ke komplexnímu hodnocení
- Ze života slíďáka lesostepního – vzácného, nebo málokdy pozorovaného?
- Plachetnatka keřová – evropský pavouk roku 2014
- Vliv záplav na populace hmyzu v jihomoravském luhu
Obsah čísla 5/2014
- Fosilní doklady asociací rostlin a hmyzu
- Proč se hmyz hodí pro základní výzkum chladové odolnosti živočichů?
- Entomologické aspekty invaze netýkavky žláznaté
- Dlouhodobý výzkum vodního hmyzu – rodinné stříbro české entomologie
- Střevlík uherský – jeho biologie, početnost, ochrana a péče o lokality
- Mravenec lužní – mýty a fakta
- Můrovití – motýlí cestovatelé
- Forenzní entomologie – když smrt je začátek
Obsah čísla 6/2014
- Huntingtonova choroba a zvířecí modely
- Evoluční potenciál epigenetické variability
- Madeira – úžas a zmatení botaniků 1.
- Proč je flóra velkoměst pestrá
- Popílkoviště jako nečekaná šance na záchranu bezobratlých živočichů ohrožených vyhynutím
- Úvod do fylogeneze a evoluce mravenců
- Herpetofauna brunejského národního parku Ulu Temburong
Ročník 2013
Obsah čísla 1/2013
- Strategie dalšího rozvoje Akademie věd České republiky
- Řekni mi, kde rosteš, já ti povím, jaká jsi
- Rod hvězdoš – nenápadné vodní rostliny s nápadně rozmanitou reprodukční strategií
- Původ latinskoamerické flóry skrytý v DNA a role rozpadu Gondwany I. Vikariance
- Biologické invaze a paraziti – příběh raků a račího moru
- Velemyš dinagatská – znovuobjevení a nové české jméno domněle vyhynulého hlodavce
- Ernst Schäfer a Tibet – výzkumné dobrodružství svázané s nacismem
Obsah čísla 2/2013
- Proteinová sekrece buněk savců aneb jak si buňky povídají a jak jim naslouchat
- Hoře, hořce, hořečky I. Hořečky v České republice dříve a dnes
- Za jarní květenou na Maltu
- Vrkoč rašelinný – další z glaciálních reliktů. Z červené knihy našich měkkýšů
- Poznejte naše zobonosky
- Nepůvodní savci a jejich vliv na ekosystémy ostrova Sokotra
- Dřevokazné houby v interiérech
Obsah čísla 5/2013
- Rakovinná buňka a změny jejího metabolismu: cesta k přežití i nástroj k destrukci
- Dva nové druhy pcháčů v pražské květeně – může mít Praha po 150 letech novou Květenu?
- Dynamika horských smrčin na Šumavě
- 30 let výzkumu šumavských jezer. Regenerace z okyselení a vliv gradace lýkožrouta
- Jak se žije v lese (smrkovém) – kapitoly ze života lýkožrouta smrkového
- Na stopě velkým savcům Šumavy – telemetrický projekt monitorující život kopytníků a šelem
- Nové nálezy vrkoče Geyerova potvrzují jeho ohroženost – z červené knihy našich měkkýšů
Obsah čísla 6/2013
- Dvojdyšní – mezi vodou a souší
- Křehká víla z bahna rybníků – puchýřka útlá
- Cizorodé látky ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
- Diverzita evropských sladkovodních ryb aneb opožděná recenze
- Anuální halančíci – ryby adaptované na sezonně vysychající biotopy
- Chování a role ryb v evropských nádržích a jezerech
Ročník 2012
Obsah čísla 1/2012
- Entomopatogenní a moluskoparazitické hlístice – neviditelní půdní zabijáci
- Proč houby tvoří krystaly?
- Hrachor hrachovitý – nesnesitelná těžkost bytí
- Křížem krážem arménským Malým Kavkazem I. Diverzita květeny a vegetace v kolébce neolitu pod Araratem
- Naši rýhonosci 1. Nosatí elegáni
- Proč kukačka neparazituje nejnápadnější ptáky? Konkrétní příklad s obecným poučením pro ekologické studie
- Systematika ovcí - stále poněkud nepřehledno
Obsah čísla 2/2012
- Betaglukany – nadějné přírodní imunomodulační látky
- Fenomén efemérních polních mokřadů na orné půdě
- Lekníny známé neznámé
- Bromeliovité z tropických deštných lesů jihovýchodní Brazílie
- Jedna špatná a jedna dobrá zpráva o vrkoči Geyerově - z červené knihy našich měkkýšů
- Jasoň dymnivkový po více než 10 letech
- Ze života potápek na našich rybnících I.
Obsah čísla 3/2012
- Chráněná krajinná oblast Český kras – 40 let
- Vláknité houby z povrchu lidského těla
- Mokřadní louky Sedlčanska – střípky z krajin minulých
- Neobyčejná společenstva motýlů na rašeliništích Třeboňska: přežívání reliktních populací
- Tajemní východoafričtí gekončíci rodu Holodactylus
- Dvacet let od návratu koní Převalského
Obsah čísla 4/2012
- 100 let České botanické společnosti (1912–2012)
- Knihovna náročného čtenáře – čtení v genomu pšenice
- Rostlinný endemismus a endemity české květeny
- Rodinné stříbro české vegetace: máme u nás něco, co jinde nemají?
- Co dali čeští botanici světu?
- Český botanický výzkum na Svalbardu
- Co a jak sdílejí mravenci s rostlinami – je myrmekofilie významná pro utváření ekosystémů?
- Vztahy rostlin a opylovačů na louce aneb nejen botanici určují rostliny
Obsah čísla 5/2012
- Proudové koridory, náplavy a měkkýši. I. Pojem náplav, jeho vymezení a postavení v nivním ekosystému
- Houby v našich domácnostech aneb o čem doma víte i nevíte
- Příběh obyčejné trávy s neobyčejnou evolucí – tomka vonná a její příbuzní
- Lesostep Jižního Uralu
- Příběhy z elektronového mikroskopu 6. Karibské krevety se zahradnickými nůžkami
- Tesařík alpský a jeho výskyt v ČR
- Opuštěné vojenské prostory jako významná refugia motýlí fauny
Obsah čísla 6/2012
- Gregor Johann Mendel – životní osudy a jeho působení na Moravě
- Sekundární metabolity lišejníků a jejich význam pro taxonomii
- Pampeliška koksaghyz – alternativa ke kaučukovníku
- Včelínka ozdobná – další z úspěšných výsadků alpského původu – z červené knihy našich měkkýšů
- Poznámka k zásnubnímu chování užovky podplamaté
- Paovce hřivnatá – příběh s dobrým koncem
Ročník 2011
Obsah čísla 3/2011
- Je libo játra nebo mozeček? Několik zastavení s motolicemi.
- Jak se parazituje v říši rostliny – funkční anatomie haustorií
- Tradiční lesní hospodaření ve střední Evropě II. Lesy jako ekosystém
- Orchideje Českého středohoří
- Příběhy z elektronového mikroskopu. 4. Krása motýlích křídel
- Souboje ještěrek zelených
- Příběh o jednom kojení a alokojení hrocha obojživelného
Obsah čísla 4/2011
- 120. výročí zahájení činnosti České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
- Od zemědělské krajiny k novodobým pralesům
- Jak častý je hybridní koniklec Hackelův?
- Rostliny zpod vrcholků rovníkových And 4. Adaptace rostlin párama
- Valašská krajina a modrásek černoskvrnný
- Živorodost u ryb 4. Minulost a budoucnost gudejí
- Významné hnízdiště rorýse obecného v Praze - Hostivaři
Obsah čísla 5/2011
- Vědecká činnost Jana Evangelisty Purkyně a její mnohostranný přínos
- Naturfilozof J. E. Purkyně
- Jan Evangelista Purkyně (nejen) slezským rostlinozpytcem
- Jan Evangelista Purkyně a mozeček dříve a dnes
- Pavouci NPR Božídarské rašeliniště a hodnocení přírodních poměrů Krušných hor 1.
- Co víme o zániku norka evropského v České republice
Obsah čísla 6/2011
- Kolísání a změny naší měkkýší fauny během kultivace střední Evropy 1. Poměry v poledové době a jejich vliv na živý svět
- Životní strategie bakteriálního společenstva ve vysokohorských půdách Himálaje
- Záchrana dračince rumělkového – endemického druhu ostrova Sokotra
- Živorodost u ryb 6. Göllmerova ryba - živorodka duhová
- Na zimoviště bernešek rudokrkých
- Zapomenuté projekty pražské zoo
Ročník 2010
Předplatné Živy
Cena ročního předplatného
od čísla 1/2019 je 354 Kč za šest čísel Živy (tedy 59 Kč za jedno číslo).
Dvouleté předplatné je zrušeno.
Zjistěte, jak si předplatit časopis Živa.
Co je to Živa?
Časopis Živa je populárně vědecký časopis přinášející příspěvky z biologických oborů a zvláštní rubriku věnovanou výuce biologie se zaměřením na nejnovější poznatky.
Navazuje na odkaz svého zakladatele Jana Evangelisty Purkyně. Poslední řada vychází nepřetržitě od roku 1953.
© 2026 Časopis ŽIVA – Rozhled v oboru veškeré přírody.
Založil roku 1853 J. E. Purkyně.
Vydává Nakladatelství Academia,
Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., za podpory Akademie věd ČR.