CHKO Soutok je mimořádně cenná přírodní oblast s vysokou rozmanitostí flóry a vegetace. Zdejší mokřady tvoří tůně, slepá ramena a náplavy s mnoha vzácnými rostlinami, které jsou vázané na specifické podmínky. Lužní lesy jsou převažujícím biotopem Soutoku, který je ovšem ohrožovaný absencí potřebných záplav a houbovými patogeny. V jejich podrostu můžeme najít bohatý jarní aspekt.
K dalšímu čtení v Živě
Celoplošná příprava půdy v lesích a její důsledky pro biodiverzitu (2007, 6)
Vřeckovýtrusná zkáza jasanů (2014, 1)
Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje (2022, 4)
Mají se vzácné druhy rostlin bát křížení s hojnějšími příbuznými? I. Kopřiva z hloubi lužního lesa (2024, 6)
Použitá literatura
ŘEPKA, Radomír, et al. Druhová bohatost cévnatých rostlin lužních lesů dolního Podyjí (Lesní správa Valtice). Mendelova univerzita v Brně, 2013
ŠEBESTA, Jan, et al. Long-term effects of mechanical site preparation on understorey plant communities in lowland floodplain forests. Forest Ecology and Management, 2021, 480: 118651.
VICHEREK, Jiří a kol. Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova Univerzita, Brno, 2000
The Soutok Protected Landscape Area harbours a high diversity of flora and vegetation. Its wetlands consist of pools, oxbows, and alluvial deposits that host many rare plant species, which are reliant on specific local conditions. Floodplain forests are the prevailing habitat of Soutok, yet they are threatened by insufficient flooding and by fungal pathogens. Their understorey features a rich spring aspect.
-
Malé plovoucí rostliny patří drobničce bezkořenné (Wolffia arrhiza). Ty větší jsou okřehek menší (Lemna minor) a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza). Tůň severně od Humlovy louky jižně od Lanžhota. Foto P. Koutecký
-
Populace řezanu pilolistého (Stratiotes aloides) ve vodním kanále v Kančí oboře u Břeclavi obnovená z nedaleké původní lokality Hnutím Brontosaurus. Vpravo dole stulík žlutý (Nuphar lutea). Foto J. Těšitel
-
Žebratka bahenní (Hottonia palustris) v plném květu. Obora Soutok. Foto P. Koutecký
-
Lakušník vodní (Ranunculus aquatilis), jeden z druhů v mělkých vodách. Obora Soutok, Dědova pískovna. Foto P. Koutecký
-
Kriticky ohrožená puštička pouzdernatá (Lindernia procumbens) na náplavu Dyje těsně nad soutokem s Moravou. Foto J. Těšitel
-
Bahenka šášinovitá (Crypsis schoenoides) roste na Soutoku na obnažených dnech a náplavech. Obnažené dno nedalekého rybníka Nesyt. Foto K. Chytrý
-
Šáchor Micheliův (Cyperus michelianus) na vyschlém okraji jedné z malých pískoven jižně od Lanžhota. Mimo Soutok druh roste na méně než 10 lokalitách v ČR. Foto J. Těšitel
-
Blešník obecný (Pulicaria vulgaris) – vzácná jednoletka říčních náplavů. Náplav Dyje v blízkosti Košárských luk. Foto J. Těšitel
-
Rozsáhlá paseka, která prošla frézováním půdního povrchu. V meziřadí mezi sazenicemi dubu letního (Quercus robur) byl aplikován herbicid k redukci buřeně. Tento dříve standardní postup obnovy lesa by se na cenných plochách v CHKO Soutok již neměl používat. Foto J. Těšitel
-
Jilm vaz (Ulmus laevis) často tvoří deskovité kořeny podporující stabilitu stromu v měkkém substrátu. Sice nedosahují velikosti deskovitých náběhů kořenů známých z tropických oblastí, ale i tak jsou pozoruhodné. Kančí obora. Foto J. Těšitel
-
Struktura porostu tvrdého luhu bez zaplavování s bujným keřovým patrem tvořeným javorem babykou (Acer campestre). Porost se vyskytuje na východním okraji Kančí obory a dělí ho asi 20 m a také protipovodňová hráz od porostu s možností zaplavování na dalším snímku. Foto J. Těšitel
-
Porost tvrdého luhu s možností zaplavování s otevřeným keřovým patrem. Porost se vyskytuje na východním okraji Kančí obory a dělí ho asi 20 m a také protipovodňová hráz od porostu bez zaplavování na předchozím snímku. Foto J. Těšitel
-
Ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia) v tvrdém luhu u Lanžhota. Foto J. Těšitel
-
Kriticky ohrožená bledule letní (Leucojum aestivum) se na Soutoku stále ještě roztroušeně vyskytuje. Jedna z větších populací v Kančí oboře u Břeclavi. Foto J. Těšitel
-
Kruštík polabský (Epipactis albensis) na lokalitě za břeclavským pivovarem. Tato lokalita zanikla v nedávné minulosti kvůli těžbě dřeva. Foto T. Těšitelová
-
Ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) patří k nejvzácnějším druhům jarního aspektu dubohabřin. Kvete už začátkem března. Křivé jezero. Foto K. Chytrý
-
Jmelí bílé pravé (Viscum album subsp. album) na ořešáku černém (Juglans nigra). Tento nepůvodní druh byl zcela nevhodně vysazen na Dúbravce, jednom z botanicky nejcennějších hrúdů Soutoku. Vysazené stromy naštěstí z velké části uhynuly právě následkem infekce jmelím. Foto J. Těšitel
-
Ostřice hubená (Carex strigosa) v národní přírodní rezervaci Lanžhotské pralesy. Foto J. Těšitel
-
Plazivá kořenující lodyha kopřivy lužní (Urtica kioviensis). Foto J. Těšitel
-
Dymnivka nízká (Corydalis pumila) představuje zástupce jarního aspektu zalesněných hrúdů. Foto J. Těšitel
-
Ochmet evropský (Loranthus europaeus) se hojně vyskytuje na dubech letních (Quercus robur) napříč Soutokem. Foto J. Těšitel