Komorní hůrka, drobný, nenápadný struskový kužel v západních Čechách, měl klíčovou roli v rozřešení sporu mezi plutonisty a neptunisty ohledně původu hornin v první polovině 19. století. Na popud věhlasného vědce a básníka Johanna Wolfganga Goetha byly do nitra této malé sopky vyhloubeny štoly, které dosáhly přívodní dráhy (jícnu) vulkánu a doložily tím jeho vznik v důsledku výstupu a erupce magmatu. Šlo o první experiment takového rozsahu v dějinách věd o Zemi, který měl v první řadě vědecké cíle. Konečným důsledkem průzkumných štol pod Komorní hůrkou tak bylo definitivní vyvrácení neptunistické teorie, jejíž zastánci již v té době sice nebyli příliš aktivní, ale důkaz nezvratně vyvracející celou hypotézu stále chyběl.

K dalšímu čtení v Živě

J. W. Goethe přírodovědec, botanik (1982, 4)

Lázeňský host, geolog a výletník: Přírodovědná zkoumání Johanna W. Goetha během jeho pobytů v Čechách (2011, 6)

Setkání Purkyně s Goethem ve Výmaru roku 1822 (2022, 6)

Geolog Ignác Born, Komorní hůrka a Učená společnost (2025, 5)

Použitá literatura

RAPPRICH, Vladislav, et al. A crucial site in the argument between Neptunists and Plutonists: reopening of the Historical Adit in the Komorní hůrka (Kammerbühl) Volcano after 180 years. Geoheritage, 2019, 11.2: 347-358.