Od posledního masového vymírání před 66 miliony let proběhlo několik menších událostí, kdy se výrazně měnila druhová diverzita na Zemi. Jednou z nich je i událost na rozhranní eocén/oligocén, kde zaznamenáváme změny flóry a fauny. Z přesnějšími metodami výzkumu dnes zjišťujeme, že tyto změny netvoří až tak jednolitý zlom, ale sadu na sebe navazujících eventů, které vedly ke změnám, projevujícím se až dodnes.
Seznam použité literatury je v PDF formátu ke stažení níže pod obrazovou galerií.
Since the last mass extinction 66 million years ago, several smaller events have taken place, when the species diversity on Earth changed significantly. One of them is the event at the Eocene/Oligocene boundary, where we record changes in flora and fauna composition. Through more precise research methods, we realise today that these changes did not form a uniform break, but a set of consecutive events that led to changes that manifest themselves to the present day.
-
Vývoj globální povrchové teploty (GST) během kenozoika. PETM – paleocenní- eocenní teplotní maximum, EETO – raně eocenní teplotní optimum, MMCO – střednomiocenní teplotní optimum. Upraveno podle: J. Hansen a kol. (2013) a J. Zachos a kol. (2001)
-
Tektonické pohyby, vývoj vegetačních pásem a změny proudového režimu od středního eocénu do spodního oligocénu. Pro přehlednost jsou vyznačeny jen hlavní oceánské proudy, které podstupují nejvýraznější změny a mají dominantní vliv na změny klimatu na rozhraní eocénu a oligocénu. Upraveno podle: J. Golonka (2009), A. J. P. Houben a kol. (2019), C. Nelson a P. J. Cook (2001) a C. M. Janis (1993)
-
Velmi přesná umělecko-vědecká rekonstrukce lokality Kučlín vznikla na základě spolupráce několika odborníků různých specializací. V popředí krokodýli rodu Diplocynodon (vlevo) a kopytníci rodu Propalaeotherium (vpravo). Kučlínu je věnováno speciální číslo Sborníku Národního muzea (2011). Orig. J. Svoboda
-
Hrudní část malého kopytníka rodu Propalaeotherium (vzorek Pa 24, Národní muzeum Praha). Zachovány jsou poslední tři hrudní obratle, pět bederních, kyčelní kost a několik žeber. Foto B. Ekrt
-
Zastoupení chladnomilnější flóry ze spodnooligocenní lokality Bechlejovice, reprezentující klimatické změny na hranici eocén/oligocén. Acer – javor A. palaeosaccharinum, Alnus – olše A. gaudinii a A. kefersteinii, Ampelopsis – loubinec A. hibschii, Carpinus – habry C. grandis a C. mediomontana, Carya – ořechovec pilolistý (C. cf. serrifolia), Cercidiphyllum – zmarličník C. crenatum, Craigia – slézovité C. bronnii a Dombeyopsis lobata (Malvaceae), Crataegus – hloh C. pirskenbergensis, Haemanthophyllum – vymřelý rod jednoděložných, Laurophyllum sp. – z čeledi vavřínovitých (Lauraceae), Monocotyledonae – jednoděložné, různé rody, Ostrya – habrovec O. atlantidis, Pinaceae – borovicovité, Platanus – platan P. schimperi, Polypodium – osladič P. radonii, Pyracantha – cf. hlohyně P. kraeuselii, Rosa – růže R. lignitum a R. milosii, Rumohra – kapraďovitá R. recentior (Dryopteridaceae), Tilia – lípy T. gigantea a T. brassicoides, Typha – orobinec T. latissima, Ulmus – jilm U. fischeri. Upraveno podle: Z. Kvaček a H. Walther (2004)
