Článek seznamuje s významem ovocných stromů, které neodmyslitelně patří ke středoevropské krajině, a to v sadech, stromořadích i jako solitéry. Ovoce dříve hrálo důležitou roli ve výživě obyvatel, bylo také tržním zbožím. Lidé často vysazovali ovocné stromy při různých událostech. Významná je také genetická, a z toho plynoucí užitková rozmanitost jednotlivých odrůd, nejen jako „rodinného stříbra“, které je nutné uchovat, ale i jako důležitého zdroje pro další šlechtění.
V posledních 30 letech se zvyšuje úsilí o záchranu tohoto genofondu a návrat vysokokmenných ovocných stromů zpět do krajiny. Je třeba vyzdvihnout práci Václava Tetery, který systematicky mapoval staré odrůdy na Valašsku a soustřeďoval lokální sběry do prostoru skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, později rozšířil svůj zájem i na Bílé Karpaty.
V roce 1991–92 byl založen první genofondový sad Českého svazu ochránců přírody ve Velké nad Veličkou. Zde byly soustřeďovány především tradičně pěstované odrůdy Bílých Karpat, krajové i staré. V 90. letech se o tuto problematiku začalo zajímat i mnoho dalších lidí, což vedlo ČSOP v letech 1995–98 k ustavení odborného programu Záchrana krajových odrůd, jehož prvním garantem se stal V. Tetera.
Program se dnes jmenuje Oživení starých odrůd ovocných stromů. Změněný název vyjadřuje současný cíl programu – vdechnout zachráněnému genofondu nový život – především návrat do krajiny. Zároveň ovocný strom potřebuje ke svému životu lidskou péči, a tak je nutné obnovit povědomí lidí, že ovoce je k jídlu, ať už zasyrova, nebo zpracované. V rámci programu probíhají zejména následující činnosti: mapování, genofondové plochy, zakládání a rekonstrukce výsadeb, akce pro veřejnost, spolupráce s vlastníky a nájemci pozemků, mezioborová spolupráce odborníků, spolupráce s pamětníky, budování informačních zdrojů.
Díky tomu v současnosti ovocné školky produkují mnoho desítek starých odrůd a ročně se v krajině vysadí odhadem 10–20 tisíc dlouhověkých ovocných stromů. Nová generace odborníků je schopna staré odrůdy určovat i nové stromy pěstovat. Databáze ČSOP zahrnuje přes 40 genofondových ploch. Jsou tu tisíce lidí, kteří buď sami pěstují, nebo pomáhají s pěstováním starých odrůd ve veřejném prostoru.
Zásadním úkolem pro nejbližší roky je nejen vysazovat na každém vhodném místě sady a aleje, ale bude také třeba zajistit, abychom na těchto místech nalezli zdravé stromy i za dvacet let.

K dalšímu čtení v Živě

O užitku ovocného stromoví 1. a 2. (1998, 4 a 5)

Internetové zdroje

Projekt Oživení starých odrůd ovocných stromů a informace o dalších aktivitách na webových stránkách ČSOP

Citovaná a použitá literatura

TETERA Václav. Záchrana starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 4. Veselí nad Moravou: Český svaz ochránců přírody Bílé Karpaty, 2003.

TETERA Václav et al. Ovoce Bílých Karpat. Český svaz ochránců přírody Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou: Český svaz ochránců přírody Bílé Karpaty, 2006

Latinské názvy a hesla ovocných druhů nejnověji zpracoval J. Vondráček v 5 dílech:

Zahradnický slovník naučný. Vyd. 1. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994-2001. 5 sv. ISBN 80-85120-51-8.

This article deals with the significance of fruit trees, which are an inseparable part of the Central European landscape, in orchards, allees and as solitaries. Fruit used to play an important role in the people’s nourishment and as a market product. Fruit trees have often been planted on various occasions. Also the genetic (and thus utilitarian) diversity of fruit landraces is important, not only in the preservation of our "family silver", but also for further breeding.
In the past 30 years, efforts to preserve this genepool and return standard fruit trees to the landscape have increased. In this regard we should mention the work by Václav Tetera, who has systematically surveyed old landraces in Moravian Wallachia, which he brought together at the open-air museum at Rožnov pod Radhoštěm, later expanding his interest to the White Carpathians.
In the years 1991–92, the first genepool orchard of the Czech Union for Nature Conservation (ČSOP) was founded at Velká nad Veličkou, where traditional White Carpathian landraces were concentrated. In 1995–98, ČSOP established a special Landrace Preservation programme, of which Václav Tetera became the first guarantor.
The programme is now named Fruit Landrace Revival, expressing its current objective of returning the preserved genepool to the countryside. However, public awareness of fruit as a food source should also be raised. The programme includes several items: surveying, genepool areas, founding and reconstruction of plantings, and public events; collaboration with landowners, interdisciplinary collaboration of experts, collaboration with old-timers, and compiling information sources.
As a result, fruit tree nurseries produce several dozen landraces at present. Annually, 10 000 – 20 000 fruit trees are planted in the country. A new generation of experts is able to identify landraces and to cultivate new trees. The ČSOP database includes over 40 genepool areas. Thousands of people cultivate landraces themselves or help support landraces in public spaces.
A fundamental task for the coming years is not only to plant orchards and allees in every suitable place, but also to ensure that the trees in these places will still be healthy in 20 years’ time.