Vedle tradičních domén botaniky a zoologie, a jen částečně v rámci nich, se rozvíjely jednotlivé dílčí obory a specializace, které nelze takto jednoznačně zařadit, nadále se diferencovaly a tím i osamostatňovaly. Někdy postupovaly napříč jednotlivými organickými říšemi nebo vycházely primárně z výzkumu v medicíně či antropologii, ačkoli svými hlavními poznatky náležejí obecně k biologii. Patří sem např. jisté směry anatomie a histologie, embryologie, cytologie, fyziologie, endokrinologie, mikrobiologie nebo biochemie a biofyziky. Nezřídka byl přitom jejich vývoj podmíněn vzájemným metodickým obohacováním a prolínáním. Vyzdvihneme zde ty, které byly pro meziválečné období v našich podmínkách typické nebo přinášely obecnější či trvalejší význam.

Citovaná a použitá literatura:

BRAVENÝ, Pavel; FRANC, Zdeněk. Edward Babák. Nadace Universitas Masarykiana, Brno, 1997.
DYLEVSKÝ, Ivan. Pražská anatomie 1918–1952, in: Práce z dějin přírodních věd, sv. 11, 1979, s. 263-274.
EBRINGER, Libor et al. (ed.). Kapitoly z historie československé mikrobiologie. Československá společnost mikrobiologická, Praha, 1998.
ELIŠKA, Oldřich. 140 let od narození prof. MUDr. Karla Weignera, in: Časopis lékařů českých 153, 2014, s. 284–294.
FETTER, Vojtěch. Dr. Aleš Hrdlička – světový badatel ve vědě o člověku. Orbis, Praha, 1955.
HAVEL, V. K počátkům naší mikrobiologie. In: Časopis lékařů českých 100, 1961, s. 1441-1444.
CHARVÁT, Jaroslav. Rozvoj československé endokrinologie v letech 1945–1960. In: Časopis lékařů českých 100, 1961, s. 38-47.
CHARVÁT, Jaroslav. Vědecký rozvoj pražského vnitřního lékařství v letech 1918–1952. In Práce z dějin přírodních věd, sv. 11, 1979, s. 251-262.
JANKO, Jan. Vědy o životě v českých zemích 1750–1950. Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 1997, s. 406-421.
KARDOŠ, Rudolf; MUSIL, Jan. Za republiku a demokracii: Karel Weigner mezi zednáři a eugeniky. In: Dějiny věd a techniky 50, 2017, č. 4, s. 259-280.
LAUFBERGER, Vilém. Dějiny fyziologie na Karlově univerzitě, Časopis lékařů českých 84, 1945, s. 777-780.
LAUFBERGER, Vilém. Přehled dějin české fyziologie, Časopis lékařů českých 91, 1952, s. 501-505.
LAUFBERGER, Vilém. Z osudů fyziologie na Karlově učení v Praze, in: Biologické listy 21, 1936, s. 197-208.
MALÝ, Jiří. Jindřich Matiegka. Česká akademie věd a umění, Praha, 1949.
PATOČKA, František. 50 let Čs. společnosti mikrobiologické a mikrobiologické vědy. In Bulletin Československé společnosti mikrobiologické 20, 1979, s. 2-7.
POUPA, Otakar. Syndrom kolibříka. Neveselé kapitoly o vědě a moci aneb šedesát let zkušeností. Galén, Praha, 2000, zejména s. 66-72.

This fourth part in the series on the history of biological sciences over the last 100 years focuses on the development of the biological specializations that diverged and became methodologically independent across the individual organic kingdoms, as well as those which emerged primarily from research into medicine and anthropology. These particularly include anatomy, histology, embryology, cytology, physiology, en­docrinology, microbiology, biochemistry and biophysics. This text highlights their representatives and the trends that were typical in this country during the interwar period, as well as those which made a more general and lasting contribution.