Analyzovali jsme stanoviště a rozšíření houby šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii) v Evropě, kde je známa z Holandska, Akvitánie, Pařížské pánve, Massiv Central, úpatí Pyrenejí a Alp ve Francii a Švýcarsku, třetihorních pánví v Rakousku a jižních Čechách, z Mazurských jezer v Polsku, ostrova Sjaelland v Dánsku a ostrovů poblíž Stockholmu ve Švédsku. Všude je velmi vzácná a v mnoha zemích je zařazena na červených seznamech ohrožených druhů hub. Roste na slatinách, přechodových rašeliništích i vrchovištích, jak živinami bohatých, tak chudých. Váže se na lokality a oblasti s dlouhodobou (tisíciletou) historií otevřených rašelinišť ležících v blízkosti vodních nádrží. V ČR byly tři historické lokality doplněny v roce 2012 o dvě nové. Dlouhodobá mozaika lesa a bezlesí se zdá být hlavní podmínkou pro přežívání tohoto druhu reliktních stanovišť.

Použitá a citovaná literatura:
HOLEC, J. a T. KUČERA. Rare fungus Pseudorhizina sphaerospora in the Boubínský Prales virgin forest (Czech Republic, Bohemian Forest) – its microlocalities and habitats in the year 2007. Silva Gabreta. 2008, vol 14, issue 2, s. 85-92.
HOLEC, J. a T. KUČERA . Remarks to the ecology of the boreo-montane polypore Amylocystis lapponica based on data from the Czech Republic and Poland. Acta Mycologica. 2007, vol 42, issue 2, s. 161-168.
HOLEC, J. Chrám vzácných hub. Český rozhlas Plzeň. [cit 2015-08-10]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/plzen/sumava/_zprava/chram-vzacnych-hub--1447464
SÁDLO, J., PETŘÍK, P., BOUBLÍK, K. Bory v reliktním ekosystému nížinné tajgy na Dokesku. Využití, péče a ochrana. Ochrana přírody. 2012, vol 2, s 8-11.
SÁDLO, J. Bezzásahovost takříkajíc nechtěná. Ochrana přírody. 2009, vol 5, s. 22-25.
SÁDLO, J. a kol. Ctnostná jest, že ji nikdo nechtěl. Vesmír. 2015, vol. 7, s. 424 – 430.
NAVRÁTILOVÁ, J. a J. NAVRÁTIL. Zprávy České botanické společnosti. 2005, vol. 40, s. 277 -299.
HOLEC, J. a kol. Nova Hedwigia. 2014, vol 98, no 1-2, s 51 – 77.

The occurrence of the rare fungus Pholiota henningsii has been analysed in Europe. It is known from the Netherlands, the Parisian and Aquitanian basins, the Massif Central, and the foothils of the Pyrenées and Alps in France, Switzerland and Austrian Terciary basins, with numerous mires, in southern Bohemia, the Mazury lakes in Poland, Sjaelland island in Denmark and the island region near Stockholm in Sweden. In many countries it is included in Red Lists of endangered species. The fungus occurs in spring fens, transitional mires and raised bogs, both nutrient rich and oligotrophic. It is confined to localities with long term (i.e. millennia-long) mire non-forest continuity, in the vicinity of open water bodies up to the present. In the Czech Republic three historical sites were completed by two new localities in 2012. A temperate and forest - treeless mire mosaic seems to be the conditional factor for the long-term persistence of this relict species.