Druhý díl seriálu přibližuje ekologii, historické a recentní rozšíření subendemitu České republiky druhu Gentianella praecox subsp. bohemica. V uplynulých letech byl podrobně sledován vliv různých typů obhospodařování na vzcházení, přežívání a produkci semen tohoto dvouletého hořečku. Ze studií vyplývá, že optimálním typem obhospodařování je pro zachování populací tvorba mezer ve vegetaci (tzv. gapů) pomocí pravidelné seče spojené s narušením drnu vláčením či výhrabem. Podrobná znalost biologických charakteristik pak umožňuje modelovat trendy ve vývoji populací při působení stávajících podmínek.

Seznam použité a v článku citované literatury:

BEISSINGER S. R. & WESTPHAL M. I. (1998): On the use of demographic models of population viability in endangered species management. – Journal of Wildlife Management 62: 821–841.
BRABEC & ZMEŠKALOVÁ [eds] (2011): Zásady péče o lokality hořečku mnohotvarého českého. – AOPK ČR a Muzeum Cheb, p. o. Karlovarského kraje. 62 p.
BRABEC J. (2005): Současný stav rozšíření hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 40: 1–44.
BRABEC J. (2010): Záchranný program hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v České republice. – Ms., 57 p. + 11 příloh.
BRABEC J. (2012): Monitoring hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica) v ČR (sezóna 2012) – Ms., 51 p. + 42 p. elektronická příloha. [Depon in: ústřední pracoviště AOPK ČR, Praha]
BRABEC J., BUCHAROVÁ A. & ŠTEFÁNEK M. (2011): Vliv obhospodařování na životní cyklus hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica). – Příroda 31: 85–109.
BUCHAROVÁ A., BRABEC J. & MÜNZBERGOVÁ Z. (2012): Effect of land use and climate change on future fate of populations of an endemic species of central Europe. – Biological Conservation 145: 39–47.
CASWELL H. (1989): Matrix population models: construction, analysis, and interpretation. Sinauer Associates, Sunderland, Massachusetts.
ELLSTRAND N. C. & ELAM D. R. (1993): Population genetic consequences of small population size – implications for plant conservation. – Annual Review of Ecology and Systematics 24: 217–242.
ENGLEDER T. (2010): Artenhilfsprojekt Böhmischer Enzian, Bericht 2009, Böhmerwald / Mühlviertel / Waldviertel – Unterstützt von EU, Land OÖ, önj., 52 p.
FISCHER M. & MATTHIES D. (1997): Mating structure and inbreeding and outbreeding depression in the rare plant Gentianella germanica (Gentianaceae). – American Journal of Botany 84: 1685–1692.
FISCHER M. & MATTHIES D. (1998a): Effects of population size on performance in the rare plant Gentianella germanica. – Journel of Ecology 86: 195–204.
FISCHER M. & MATTHIES D. (1998b): Experimental demography of the rare Gentianella germanica: seed bank formation and microsite effects on seedling establishment. – Ecography 21: 269–278.
HEJCMAN M., PAVLŮ V., KRAHULEC F. (2002): Pastva hospodářských zvířat a její využití v ochranářské praxi. – Zprávy České botanické společnosti 37: 203–216.
CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. a LUSTYK P. (eds) (2010): Katalog biotopů české republiky. Ed.2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 445p. 
KIRSCHNER J. & KIRSCHNEROVÁ L. (2000): Gentianella MOENCH – hořeček. – In: SLAVÍK B. [ed.], Květena ČR 6, Academia, Praha, p. 82–98.
KIRSCHNEROVÁ L. (2002): Gentianaceae Juss. – hořcovité. – In: KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.], Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p. 500–506.
KLAUDISOVÁ M. (2003): Studium vybraných fází životního cyklu Gentianella praecox subsp. bohemica a G. amarella subsp. amarella. – Ms., 86 p. [Dipl. práce; depon. in: knihovna Katedry botaniky PřF UK Praha.]
KÖNIGER J., REBERNIG C. A., BRABEC J., KIEL K. & GREIMLER J. (2012): Spatial and temporal determinants of genetic structure in Gentianella bohemica. – Ecology and Evolution 2: 636–648.
MLÁDEK J., PAVLŮ V., HEJCMAN M. & GAISLER J. (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚRV Praha 104 p.
OUBORG N. J. & VANTREUREN R. (1995): Variation in fitness-related characters among small and large populations of Salvia pratensis. – Journal of Ecology. 83:369–380.
PAVLŮ V. et al., 2001: Základy pastvinářství. – Asociace soukromého zemědělství ČR. 96 p.
REITSCHLÄGER J. (2000): Ekologické vazby a opylovací strategie ohroženého druhu Gentianella bohemica (hořeček český). – Ms., 42 p. [Magist. práce; depon. in Biologická fakulta JU České Budějovice].
RÖSLER S. (2005): Böhmischer Enzian 2005. – Ms., 6 p. [Unveröffentlichtes Gutachten im Auftrag des Bayerischen Landesamtes für Umwelt (LfU), Augsburg.]
ZIPP T. (2010): Maßnahmen zur Verbesserung der Bestandssituation von Gentianella bohemica im Bayerischen Wald 2010. – Ms. 20 p. [Unveröffentlichtes Gutachten im Auftrag des Bayerischen Landesamtes für Umwelt (LfU), Augsburg.]

The second part of this series presents information on the ecology, historical and recent distribution of Gentianella praecox subsp. bohemica, a subendemic species of the Czech flora. The effects of different management treatments on the establishment, survival and seed production of this biennial gentian was assessed at several sites. Creation of gaps in surrounding vegetation through regular mowing together with disruption of turfs through harrowing have been identified as optimal management strategies. Detailed knowledge of the biolo­gy of short-lived gentians allows the identification of critical stages of their life cycle and prediction of population dynamics.